KLADISLAVINO SLOVO DO PRANICE

Už rok a půl pracuju...

2011-11-16T22:20:00.001+01:00

...a poetika z marného bytí se nenápadně vytratila.

Kéž bychom nestárli na duchu. Podzimní pohádka ale občas pomůže:)

Svatba ve Svatém Blažeji u Nežichova

2011-09-12T20:01:00.001+02:00

Prodej na Aukru pod profilem kladdka

2011-07-06T11:33:00.003+02:00

Zahradníkův rok

2010-12-27T00:24:00.001+01:00

Sranda skončila...

2010-08-18T14:14:00.000+02:00

Dostudováno s vypětím všech sil (absolvování 30 rozhovorů, přepsání z diktafonu do wordu a zpracování teoretické i praktické části diplomky za cca 45 dní!!) a za samé jedničky. Tušila jsem, že si to moc nezasloužím :( Diplomka byla na téma uplatnění absolventů studijního programu Humanistika na FF ZČU na trhu práce. Psichicky jsem tedy byla připravena na případnou nezaměstnanost, která trvala tři měsíce a skončila mým odchodem/návratem do Prahy, páč ouřednici za pár šupů jsem dělat nechtěla a nabídka v oboru z Prahy mě lákala mnohem víc. Takže mám zase podnájem a pendluju. Ať žije flexibilita...

Třikrát Pico del Teide

2009-12-12T12:06:00.001+01:00

Stále nic...

2009-10-21T19:36:00.004+02:00

Času dost i nedost..

2009-06-20T21:30:00.001+02:00

Nebo jen došla inspirace?

Volníčko

2009-02-28T21:19:00.005+01:00

Hory se povedly, hromady sněhu a k tomu vysloužilé autíčko, navíc renovované lyžařské vybavení, no paráda. Jednou jsme skončili v závěji ale jinak pohoda.

Sobotní lyžovačka na Paprsku, tur. známka č. 380 a vyhlášené borůvkové knedlíky.

Občas to bylo on the road docela o držku...

Sypač záchrannář :)

Jediné vyhrabané parkovací místo, které se i tak muselo každé ráno lopatou upravovat, no jo, takovýho sněhu skoro nepamatujem :)

Pohled z Paprsku

Kára is going to ....omg this fcb is crazy!!

2009-02-18T14:51:00.002+01:00

Mám spousta času a zároveň žádný, ještě doprobíhá aklimatizace, dovršena bude dnes večer první návštěvou tanečních kurzů pro dospělé a zítřejší desperate road našim novým "vozidlem" přes celou republiku do Starého Města pod Sněžníkem, kde by mělo být 80cm sněhu a furt sněží:))

14) Pláž "Ama"

2009-01-22T00:15:00.014+01:00

Poprvé a naposledy na Kodaňské pláži, noční návštěvu kdysi v září nepočítám:)
Poslední dny je tu nádherný počasí, tak doufám že vydrží do mého víkendového výletu do Švédska. Pláž je normální plavecká, viz druhý obrázek. To je prosím na skákání do vody a na opalování.

Jinak vybírám z novinek:
Mé milé koleso se kdesi píchlo do přední pneumatiky (nebo ho někdo vypustil, už věřím všemu), a tak jsem ji za celkem obludný peníz nechala vyměnit, načež mi ho nějaký (ne)organizovaný vobejda ukradl, přeřezal prosím celkem silný kvalitní zámek... Inu šla jsem rovnou poohlédnout se do blízkých luhů a hájů najít si jiný, ready-to-go stroj, což se také za soumraku podařilo. Našla jsem si své první pojízdné kolo.

Se SkyEurope to také vypadá dobře, do prvního února už snad nezkrachují :))

A mám se dobře...

Drinking večírek...Macháček a Bolívie/Nikaragua :))

13) návrat jako příprava na Návrat....

2009-01-13T20:54:00.007+01:00

Zas už je to týden co jsem zpět v Kodani, za chvíli budu zase doma jako by se nechumelilo, ach jo:) Naštěstí jsem tu měla za ten týden dvě milé návštěvy: Tomáše a Janu. Tomáš nám tu nechal plechovku čaje a spoustu suchých salámů, a taky mi po něm zbyla píchla duše:( Janča zase přivezla buchty a krásné náušnice a také pozvánku do švédského Lundu. Párty bylavšehovšudy jedna, tak snad se to ještě rozjede...

Kvůli téhle fotografii jsem rozhoukala alarm v Národním muzeu :) Je to nějaký vyhynulý druh losa kterého lovili pre-Dánové asi v době broznové.

A zase ta víla

Jedno spálené fáro u Christianie

Východ slunce z okna mého pokoje...škoda že tu vstávám většinou až před jedenáctou...Měla jsem tu po Tomášovi na návštěvě Janinu (mezizastávka na cestě Praha-Lund ve Švédsku) a přivstali jsme si (spíše hyperbola, bylo kolem osmé:) na sight-seeing po Kodani.

Večeře s Tomášem, Evou a Lenkou opět v našem bytečku. Servírovaly se luksusní lasagne se špenátem, karbanátky od Šedivcojc, bíllou a červenou omáčkou,sýrem. Ňam.

Danish Design Centrum a jedna ze stálých expozic...moc semi líbí citace Marshalla McLuhana z této tabule ve smyslu -Na vesmírné lodi jménem planeta Země neexistují pasažéři, všichni tvoříme posádku - moc pěkné.

S Tomášem na Kulaté věži.

Jedna vánoční, náš kocouří už-trochu-mazel v křesle.

12) Jede se domů - aneb rozlučková party v mém bytečku

2008-12-19T15:29:00.001+01:00

11) Pít a psát - to jest závěr dánského semestru

2008-12-15T12:04:00.007+01:00

Spousta lidí již definitivně odjíždí domů, tak je čas na pořádné loučení. Bohužel je to zrovna v době, kdy všichní píšou eseje (uvědomte si v že v angličtině:) nebo se učí na zkoušky. Takže je to trochu hektické.

Toto byla párty největší, asi tak 20 lidí v jen tak tak padesátimetrovém bytě, s hysterickou sousedku. Nicméně když se vyvěsí na nástěnce info o budoucí párty, nenadělá s tím nic...

Toto byla česká párty, kterou jsme udělali znovu u nás na sociologii, máme nejlepší kuchyňku :) Bylo nás 17 a místo bramborového salátu (poradcí říkali, že neodležený se stejně nedá jíst) jsem zvolila rybí prsty s bramborovou kaší:)) A chutnalo.

Říkám že chutnalo...

Po přestěhování dvou polek do tohoto bytu jsme oslavili nějaký jejich svátek, myslím nějak "Andřejky" nebo tak něco. Každy si nalil vosk do vody a předpovídalo se, co nás čeká v blízké budoucnosti. Bohužel nás rušila ta sousedka...

Párty k ukončení kurzu AJ. Zkoušku mám, za 2 (jejich 7) a jsem spokojená...15 ECTS kreditů v kapse. Pan učitel díky tomuto kurzu dostal smlouvu na dobu neurčitou a pěkně se opil a byl sentimentální:) Tenhle kurz byl nejlepší a nejpříjemnější,budu vzpomínat.

Obligátní fotbálek, italové umí dobře, Asiaté mizerně.

Jó, tady jsme pekly pizzu, tři druhy. Byla výýbornááá...Jinak tu můžete vidět naši sociologickou kuchyni. Tuto středu pořádám párty já..hů..no doufám že to proběhne v pořádku, koneckonců už tu budu mít pomocníka Tomíka, kamaráda z gymnázia, toho času finského erasmáka.

Příjemné večeře

2008-12-06T12:31:00.000+01:00

Jak se koluje v Kodani - aneb kudy jezdím ze školy

2008-12-04T18:50:00.001+01:00

10) Škola

2008-11-30T16:46:00.014+01:00

Někdy je těžké i zaparkovat, daň při nákupu auta je 180%, takže auto za pul milionu Vás ve výsledku vyjde na 1 400 000 :) To se mi docela líbí. Lidé jsou tak v podstatě nuceni jezdit na kolech.

Nová knihovna, otevřena 2006, byla jsem tu minulý čtvrtek. Super služby, příjemný interiér, tiché studovny. Dokonce jsem nemusela ukázat žádný doklad totožnosti, prostě jsem přišla, knihovnice mi našla knihu a já si studovala, a pak jsem zase odešla. Všechny knihovnice a knihovníci umí výborně anglicky, jak jinak.

Pohled zevnitř, okolo knihovny v noci svítí světla a decentní fontány zurčí, v létě nádhera.

Hezké spojení staré a nové knihovny, ta zadní část vypadá uvnitř jako Klementinum. Chytře vymyšlené.

Nová knihovna na Amageru, otevřena v září 2008, to už sem tu byla. Ale nezdá se mi nijak zajímavá.

Campus na Islands Brryge, sem jezdím třikrát týdně na AJ a na Danish Culture Course.
Myslím že je to maximálně tři roky staré... Zvykla sem si na jejich architekturu, a uvnitř je to opravdu pohodlné.

Tohle je sídlo Sociálních věd, tedy i Sociologie, která tu má vysádní postavení...Má nejlepší sociální prostory, slavnou CSS. Obrovský prostor se stoly a sedačkami a obrovskou kuchyní:) Nicméně opět, fakulta zde sídlí necelé dva roky. Předtím to byla regulérní nemocnice, a úpravy stále probíhají. Obdivuju je , jak rychle se přizpůsobili a našli využití pro všechny prostory. Navíc je tato budova v centru města, měla by lepší komerční využití, ale takhle Dánové naštěstí nepřemýšlí.

Obrazem aneb neumím fotit jeleny

2008-11-25T22:30:00.004+01:00

José González a jeho píseň Crosses

2008-11-22T23:31:00.002+01:00

Viděla jsem, slyšela jsem, stáhnu si album :)
Nenápadný chlapík s kytarou před půlnocí ve Statens museum for kunst, rozhodně zajímavjší než výstava až příliš konceptuálního umění. Před muzeem jsme čekali asi 40 minut v obrovském davu, a měli jsmě štestí, ne každému se podařilo dostat dovnitř. Asi nejen proto, že byl vstup zdarma :) Podobné kulturní akce jsou tu dost oblíbené...v noci otevřené muzeum a k tomu dobrá hudba.

9) Skončil se týden jedenáctý

2008-11-15T00:02:00.008+01:00

Inu zabydlela jsem se rychle a bez problémů, tady v čtvrtým patře je to jiný pošušňáníčko:) Mám hezkej výhled, hlavně v noci...

Jinak, asi dle programu kulturního šoku se momentálně nacházím v přechodu mezi druhou a třetí fází, jelikož Dánové mě už moc neštvou, a život se tady stává celkem stereotypní...povětšina erasmáků musí s nevděkem připustit, že prázdniny s listopadem skončily, a teď nás čeká už jen učení, psaní, tma a déšť. A pak Vánoce doma. My jednosemestrální máme asi zvláštní pocit, že jsme sotva přijeli, už abysme zas jeli domů. Z tohoto pohledu jsem ráda, že jsem se nesmířila s definitivou Vánoc, a ještě se sem na ty tři týdny v lednu vrátím :)

Celkem nerutinní den byla pro mě středa, kdy jsem poprvé v tomhle semestru potila krev nad tvorbou anglického textu. Ten jsem odevzdala dnes, v pátek, pět minut po skončení vyučování, ještě zpocená ze zběsilé jízdy Kodani abych zastihla učitele. Dedlajny, znáte to:)

Po značném duševním vysílení z psaní jsem vyrazila prvně do TIVOLI! a zadarmo:) Kamarád měl volňásky, tak jsme vyrazili ve čtyřech na česko-slovenskou pouť. Tento zábavní park měl generálku na Vánoce, a všechny atrakce kromě velké horské dráhy:( byly v provozu.

Park je naprosto kýčovitej, přesně takhle si představuju Ameriku :)) Santa Claus na saních, plyšoví sobi, svítící karusely atd. Do toho hrála neidentifikovatelná hudba, taková pouťová z konce 19.století. Chvílemi mi to připadalo hrozně strašidelné, jak z vánočního hororu. Prošli jsme všechny atrakce, dokonce i tu volnopádovou....nechápu jak mě ostatní přesvědčili. Asi tím, že jsem jim věřila, že se taky bojí :))

Nahoře byl nádhernej výhled na osvětlenou Kodaň, ale znovu už tam nemusím:)
Po speciálním svařáčku jsme vyrazili do místního artového kina na Třeštíkovou a její nový film René. Sama ho tu uvedla a působila moc příjemně:) Za tento film dostane v prosinci tady v Kodaní jakéhosi evropského Oscara za dokument. Znovu jsem si uvědomila, jak jsou místní výborně jazykově vybavení, v každém věku.

Po ne moc veselém filmu jsme "překvapivě" zamířili ještě na CSS, tedy katedrální prostor, který nám může leckdo závidět :) Debatovali jsme do 4 do rána o mnichovské dohodě, Balkánu, Evropské unii, smyslu demokracie atd. Když už jsme dovyrabovali i místní zásoby (ano,máme tu k dispozici volné basy s pivem) a podroušeni vyráželi k domovu, stala se podivná věc. Jeden polák se pustil do debaty, jaký že to máme mindrák s Mnichovské dohody, a z toho, že jsme se vzdali bez boje. Z české strany to téměř vyústilo ve rvačku. Zní to vtipně, že nalitý erasmáci řeší takový ptákoviny po nocích, ale vtipný to vlastně vůbec nebylo. Ha, donutilo mě to něco si přečíst o tehdejších událostech, a srovnat si předsudky:) Jsem tu, abych se jich zbavila, ne abych si tvořila nový :))

pohoda...minimálně dvakrát do týdne máme tento prostor jenom pro sebe:)

Inu hledám nějaká ta zbylá piva..co tu nechal neopatrný sociolog

Teda fotbálek mi nejde, prej hraju strašně srandovně, hlavně po pár pivech. No vím, že nejsem šikovná, tak aspoň někoho pobavim :)

Lukáš studuje Matiku a Teologii, nejradši by poslal ženský zpátky do domácnosti,feminismus bere jako největší zlo, zato systém amerického zdravotnictví by se mu v Polsku líbil, inu nemáme mnoho společných názorů, ale zase je o čem diskutovat. Tady se asi bavíme o tom, že my východoevropani bychom měli držet spolu, protože zápaďákům jsme někde, a vždycky jsme tam pro ně byli.

8)Nově doma - už potřetí

2008-11-04T13:56:00.009+01:00

Tak jsem se stále chystala vyblogovat nějaké fotky nového bytečku, až sem to za ten měsíc nestihla a musela se opět přestěhovat...Loňský pražský maraton mi zjevně nestačil, ale spíš to jsou páky osudu, být takovým nomádem, abych si pak vážila stabilního bydlení:) Inu naše paní domácí byla trochu socka, trochu v dluzích, trochu nespolehlivá, ale nevadí, vše dopadlo dobře v rámci možností. Teď bydlíme s Gábinou (spolubydlící z minulého bytu) v krásném světlém bytě ve čtvrtém patře činžáku opět na Norrebro, které jsme si zamilovaly. Byt je na prodej, tak sem dám fotky od realitky... Máme pro sebe 94 metrů, ale nějaké nevýhody se jistě objeví, třeba příliš mnoho nákupuchtivých zájemců.

Můj pokojík, tedy ted uz tu kromě stolu, postele a koberce mnoho nezbylo.

A jeste neco z minuleho bytu, bylo to tam malé, útulné a v přízemí. Ráda bych tam zustala kdyby nebylo té majitelky...

A když už jsem v tom, tak ještě zářijové útočiště :)) Je tu výhled z okna na sousedy, ale Evy dům je mu hodně podobný.

7) Klikatí se mi to

2008-10-21T11:22:00.007+02:00

Taky jsem byla v ponorce a nakoupila spoustu hadrů na blešáku, jinak furt při starém :)

Díky Danish Culture Course máme zdarma a povinně navštěvovat exkurze, díky tomu jsem so dostala poslední neděli do hradu Frederiksborg, kde sídli muzeum historie. CCa 40 minut busem od Kodaně jsme jsme viděli rozsáhlou expozici a barokní a romantické zahrady. Vzala jsem sebou Martina, který potom odletěl dom i spolubydlící Gábinu.

Podívali jsme se i do Kastelletu, což je hvězdicovitý vodní příkop, v jehož centru jsou historická kasárna. Kousek odtud je malá mořská víla atenhle pěkný kostelík.

Ještě jedna fotla z Frederiksborgu...

Výprava z minulé neděle směřovala do Lousiany, též ne severu Sjelandu, kousek od Elsinoru, Hamletova hradu. Lousiana je muzeum moderního!! umění, umístěné v ohromném parku plného skulptur, s výhledem na moře a Švédsko (viz foto). Exponáty jsou v historické vile a v přistavěných chodbách - architektonický skvost. Obsah výstavy mě ale moc nezaujal, samé mazanice. Hodinová přednáška, která rozebírala ultraabstraktní obrazy byla zajímavá, páč sem netušila, že se to opravdu dělá. Rozebíral se například tento obraz Pera Kirkebyho, což je nejlepšé žijící skandinávský malíř, který měl k mé smůle v Lousianě retrospektivní výstavu.
No považte...

Zlatko na hlaváku s mašinkou.

Zlatko u bouráku...

Staré domky pro námořníky z 17.století.

6) Je mi tady dobre uz sest tydnu

2008-10-09T16:18:00.006+02:00

.

-----------Staci kliknout------------Ruzne fotky z Danska-------Staci kliknout-----

.

Mons Klint

2008-10-05T15:10:00.004+02:00

Fotky z Mons Klint na Facebooku

Jsem přestěhovaná a právě čekám na naši tureckou landlady, abychom podepsaly kontrakt...takže ještě není nic jasné...

V sobotu jsme jeli na bílé útesy Mons Klint, bylo moc krásně, porovnám li to s pátkem a nedělí :( Bylo úžasné světlo a po měsíci jsem si užila les:)) Včera jsme s Gábinou (novou spolubydlící) šly odstavit jedno neopravitelné kolo, a na zpátční cestě jsme dvě polorozbité zase sebraly, je to místní erasmácký sport, hlavně u čechů :) Univerzita pro nás pořádá spoustu akcí, takže se nenudím, ani nesedím doma - díky tomu bych Kodaň irčitě doporučila.

Jediný problém v novém bytě je internet, den kdy sem se přistěovala, přestal jít. Asi ruším nějaké vlny. Takže jsem s pomocí boží nahrála fotky alespoň na facebook, tak se koukněte a pochvalte :)

Moje nové kolo a moje staré bydliště

2008-09-29T10:58:00.004+02:00

5) měsíc první za mnou (foto bez ladu a skladu)

2008-09-27T12:13:00.007+02:00

Včera jsme byli na českém srazu vKodani.cz ve stanu na pláži, inu moc hezká procházka. Michal David a Daniel Landa sice nejsou moje krevní skupina, ale zas sem si připadala jak v Čižicích na letní tancovačce:))

Během týdne jsme jeli do Roskilde, podle mě takové miniměstečko s krásnou atmosférou a spustou parků. V katedrále jsme strávili asi hodinu, a to ani nebyla otevřena kaple Christiána 4. (takovej místní Karel 4.). Muzeum bylo drahé, tak jsme aspon dvacet minut okouněli v suvenýrech a nakukovali do expozice:) U fjordu jsme pobyli, popili a vyrazili zpátky do Kodaně.

Fotky kola budou, stejně jako pláže:)Ale ted musim rychle užívat posledního hezkýho počasí...

Trocha diska

2008-09-27T12:08:00.001+02:00

Aneb jak může být krátká cesta od nezávislého belgického filmu k pražskému hlaváku. Film Dagen Zonder Relief jsme viděly s Jančou na Dnech Evropského filmu s anglickými titulky, kdybyste věděli kde ho sehnat... Tahle písnička tam hrozně zapadla:)

uff

2008-09-24T09:39:00.005+02:00

Trošku mě zas zlobí očko, zustala jsem radši jeden den doma.
Eva odjela na svatbu, tak si sama užívám, jak pod oknem domácí budujou přízemní terasu.
Koupila jsem si kolo, za 600 DKK, od araba kousek od Norrebrogade, značka winther a vypadá jako galusky, takové elegantní, foto bude.
Dneska jedu do Rodkilde s poláky a slovákem, ale budem mluvit anglicky:)
Nemám mlíko do kafe, katastrofa.

P.S.: Krátký pořad o radaru, z technického hlediska, ale vysvětleno i pro netechniky...
.
Není radar jako radar
.
PSS. Remunda a Klusák po "Českém snu" točí též film o radaru, bohužel bude v kinech až poté, co bude rozhodnuto...
.
Nový film o radaru
.

Women know your limits

2008-09-21T16:23:00.001+02:00

Aneb co nám pouští náš britský učitel AJ o přestávkách...

4) Kodaň po třech týdnech

2008-09-21T10:36:00.007+02:00

Tak jsem zapatila depozit k bytu na norrebro, takže někdy za 14 dní bych se měla stěhovat. Škola zatím beeží dobře, s angličtinou se srovnávám:)
Navštívila jsem dvě domácí párty, jednu kanadskobritskou, to bylo strašný, hlasitá černošská hudba, fuj. Pak jsem byla na čínském svátku u kolegyňky z HonkKongu, to bylo krásný, upekli jsme s Evou štrůdl (teda já koupila už vyválené těsto) a moc všem chutnal. Myjsme zas ochutnali čínské speciality, tureckou polívku atd. Vše bylo tiché, milé a rodinné.

Taky jsem tu sháněla pršiplášť, nosí je tu dost lidí, jsou barevné a pevné. Taky se tu nosí gumáky a bačkory!!, jinak samé legíny ale taky flanelové košile.Divná móda.
Když jsem vylezla z obchoďáku, otevřel se docela pěkný výhled, mít to doma tak si nestěžuju :)

Minulou neděli přijel Honza z AAlborgu na prohlídku Kodaně, vylezli jsem na kulatou věž z 16.století, která je přímo vedle proslaveného studentského domu, kde je každou středu cca 600 zahraničních studentů(neprůjezdná ulice), i Dánové se prý ptali, co že se to tam děje:)Je odsud krásný výhled na Kodaň, kupodivu nová architektura vůbec neruší, protože prostě není vidět. Také jsme se prošli Rosenborskými zahradami, a já si zde zakoupila pohledy s královskou rodinou.

Tady je máme

Včera jsme byli podívat v místním Slavíně, tzv. hřbitově assistans, kde je pohřbený Hans Ch. Andersen a Søren Kierkegaard. Moc pěkné hřbitovy tu mají, pak jsme zašli do parku na lahvinku a krabičku:)

Tohle je kousek od Christianie...

A tohle je slavnostní sál staré univerzity, kde jsme měli přivítání, zpíval univerzitní sbor, sendviče a hodně piva zadarmo:)

Ten den jsem jela prvně na kole,, v podpatcích a s kabelkou:)Big excitement.
Bohužel bylo jen půkčené, stále hledám to správné pro mě:)

Ještě perlička na konec, zrovna vyšel článek, že Dánové vydělávají pětkrát tolik co češi. Přesně tak se tady cítíme, jako socky. Budu platit 10 000Kč měsíčně za nájem půlk bytu 2plus1. Tak si to dokážete představit.
Dánové berou petkrát tolik co Češi

Učíme se anglicky

2008-09-13T13:37:00.004+02:00

Aneb angličtina s BBC, například, jak si zpestřit konverzaci i když máte malou slovní zásobu...
-----------Jak si užít funny konverzaci----------

.

3) čtrnáct dní v Kodani

2008-09-11T19:49:00.004+02:00

Královská knihovna z roku 2005, takzvaný černý diamant, skvěle se u ní večer pije pivo a poslouchá šplouchání vody. Ještě jsem knihovnu nenavštívila, možná ani nebudu muset, ale sem se dovnitř určitě podívám. Byla jsem na další organizované prohlídce města, takže jsem viděla královské sídlo, parlament, malou mořskou vílu atd.
Byla jsem taky obhlídnou budoucí podnájem, a vypadá to tam velmi solidně:) Sice je to silně přistěhovalecká čtvrť, ale já jsem taky částečně přistěhovalec ne?

Tohle je královské divadlo z roku 2008, taky u vody, mě se teda moc nelíbí, ale budiž.

Tohle je už 50 let velmi prodávané vajíčkové křeslo od designérky Arne Jacobsen. Hned v sobotu mě mentorky vzali do designového obchodu s nábytkem, sedali jsme si na různé židle a sedačky, a mentorky znaly i historii a tvůrce jednotlivejch kousků, to je síla... Tyhle maj doma i jako miniatury. Šílenci.

A na závěr, tohle je nová kolej, přímo v areálu univerzity, asi tak 50 metrů od hlavní budovy...No s Větrníkem to radši srovnávat nebudu.

Jo a ještě jednu fotku kocoura přidám:

2) první týden

2008-09-04T11:25:00.004+02:00

Jsem tu přesně sedm dní a zatím je to poznat je na na mé orientaci ve vlacích a po městě. Včera jsem byla podruhé ve studenthudsetu, kde je každou středu International Café. Narváno uvnitř narváno venku před budouvou, no síla. Bohužel jsem se moc neseznámila, takže jsem ani nezlepšovala moc AJ, ale trošičku jo :) Jazyk mě zatim trápí nejvíc, všichni mě ujišťovali, že na tom nesejde a ouha. Tady všichni štěbetají velmi up-to- date ájinou, a na hodinách budu mít asi trochu problém, resp. oproti ostatním i moje písemná práce bude vyrazně horší a zabere mi to víc času.
Bydlení ještě nemám dořešené, zatím bydlím ve Hvidovre u Evy, a na začátku října bych se měla stěhovat do Osterbro za jednou češkou. Inu lepší než z dánskou rodinou...
Dneska se chystáme na Canal Tour, tedy projížďka kolem celé Kodaně a v sobotu bych měla vyrazit na pěší obhlídku, zatím jsem viděla tak pulku z toho zajímavého, co tu mají.
Kolo taky ještě nemám, jelikož sem si koupila na září lítačku, ale jsem asi opravdu vyjímka, všichni tu šlapou na kole. Lítačka mě stála 440 KR to jest asi 1450 kč, za knihy na angličtinu jsem dala stejnous sumu. Pivoo je v normální hospodě kolem 50 kr - 165 Kč, ve studentském klubu maj za 25 tj 82,50 a plechovka (0,33) se dá pořídit v supermarketu i za 13 kč, ale vemte si ji někam do hospody... No tak lidi postávaj před klubem s pivem ze supermarketu :))
Co byl kromě kol největší šok, to byly koupelny, repektive záchod, kde čumí hadice ze sprchou ze stěny. To je všechno, žádné pořádné umyvadlo, žádná vanička pod sprchou, nic. Můžete si leda sednout na ten záchod...fuj.

1) Příjezd

2008-08-31T10:44:00.010+02:00

Dojela jsem v pořádku, i přes odjezdové zpoždění 75 minut, jsme dorazili do Kodaně kolem 6:15. Na trajektu jsem potkala erasmačku z UUD, jedoucí do Kodaně:)
Čekala na mě nadšená mentorka, doprovodila mě k Evě (no dost jsme zabloudili) a dali jsme si ráno u Evy čajíček. Už jsem ten den nevylezla z bytu, páč jsem řešila s českým studijním moji diplomku a svoje řádné bydlení v Kodani.
Ve pátek jsem vyrazila na ouřady, zažádala si o povolení k pobytu. Bude to trvat 5 týdnů, takže zbytek povinností pouštím z hlavy. Taky jsem byla ve škole koupit si skripta na pětitýdenní kurz, který začíná 2.9., povežte že jsou docela tlustá!

3kola je bývalá nemocnice, což se mi líbí, má to zajímavou atmosféru :) Večer jsme s Evou vyrazlily do studentského domu, kde jsem potkala dalšího českého erasmáka, a pak na sraz dánských krajanův kodani, kde jsem potkala dokonce sociologického erasmáka:)
V pátek jsem jela neúpěšně zakoupit kolo na policejní aukci, bohužel jsem místo konání nenašla, ale budiž mi plusem, že další dva instruovaní lidé to našli.
Od půl jedenácte do půl šesté jsme měli prohlídku města s mentorkami a dvěma spolužačkami (Honk Kong a Jižní Korea/USA). Druhé mentorce je 42, takže nám udělala fundovanou prohlídku časti města. Pozvala nás na zákusek a kávu do nejvyhlášenější cukrárny v kodani La Glace.

Pak na vodní projížďku z Nyhavnu kolem Opery a knihovny.

Ultramoderní opera je darem od šéfa dánské korporace Maersk, vymínil si architektonickou podobu atd... Srovnej s Kaplického knihovnou...
Pakjsme si dali pivvečko v Nyhavnu v přepočtu za 170 Kč, ale už jsem měla den předtím černý staropramen za stejnou cenu, tak už si začínám zvykat :(
Člověk pije jedno hodinu, a cítí e jak po pěti, takže OK.
Asisjské spolužačky jsou hodně prachaté a umí perfektně anglicky, nojono.
Mají tu skvělý vlakz, tichý a rychlý, tak ještě jednu fotku.
S AJ zatím dobrý, občas mi rozumí lidi něco jinýho než říkám, ale to se poddá.

Departure on Wednesday 27th

2008-08-25T19:26:00.003+02:00

Tak za dva dny už tu nebudu, ale chystám se posílat novinky a nějaké ty žblepty o životě v Kodani a mých počatečních strastech s angličtinou, administrativou, ostatními erasmáky, bydlením, přednáškami, bicyklem, penězi, drahotou atd atd.
Tak si popřeju šťastnou cestu a Ahoooj !

Pešť s Budínem

2008-08-05T22:07:00.006+02:00

...byli žhavější než maďarská krev - kolem 33 stupňů. Nicméně i přesto na mě zanachali hluboký dojem. Český les to byla zase romantika, plus dvě fotky z jraního irska, poznáte které to jsou?

2008-07-18T21:09:00.003+02:00

Tak jsem zjistila, že mám zcela nedobrovolně album na picassa, no alespoň to zakládání tolik nebolelo, stejně by k tomu časem došlo. Ale alespon bych si mohla vybrat mezi různými službami. Inu stejně pějme chválu spojení Picassa, Youtube, Blogger a Gmailu.

Kladislavino slovo do pranice

Splav Hrona

2008-07-14T18:54:00.006+02:00

Denní lodní dávka emocí

Nový přírůstek do rodiny, dneeska se nám skoro uškrtil ve větrací díře ve dveřích do koupelny. Přivolaný veterinář ho musel uspat, abychom ho vytáhli,je to děsivé, snad to s ním zvládneme do budoucna bez dalších zranění!

Odjezd z Revištského Podzámčí - druhý kemp z celého hronu.

Tak tady jsme se taky cvakli...ale ne tak elegantně jako Terka s Jiřím.

Kolo co jezdí pozadu...machrovali ale nepokořili.

Vysmátátá Hronovka.
České vodácké kolbiště nám už bylo malé, a tak jsme vyrazili loknout si slovenské vody. Přímým vlakem do Banské Bystrice jsme celkem pohodlně (nacpaná ulička nám záviděla) zpracovali vinné zásoby na celý výlet a rozjařeni dorazili až do Nemecké, odkud se na Hronu začíná. Kempy pěkné, pokud existují, my jsme potkali za 6 dní tři, z nichž jsme dva využili (Nemecká, Revúcké Podzamčie), na vodáky tu zjevně nejsou úplně zvyklí. Rozsah služeb občerstvoven se omezoval zhusta jen na pivo a na čokoládu, a pivo pokud nebylo utrejchové, tak alespoň špatně natočené. Z ochutnaných piv (Urpiner, corgoň, Kelt, Bažant, Steiger, smadný Mních) mi nejvíc chutnal Steiger, mužské části Kozel, který si vyskytoval snad nejčastěji. Turistický servis nám ale nahradila úroveň vodního terénu, to jest peřejky, hlavně první a druhý den. Po ohromné bouřce se koryto pořádně naplnilo a tudíž jsme dali 30 kilometrú za několik hodin soulodění. Na zpáteční cestě jsme navštívili díky jízdence ČD Net Pernštejn (po noclehu na ždárském nádraží) a do Plzně dorazili ve 23:46. Na zpáteční cestě jsme nabrali 2 hodiny v nové Bani - ujel rychlík a další hodinu v Bratislavě. V Pernštejně zase 55 minut (ujel rychlík do plzně), prostě pohoda... Doporučuju Hron hlavně pro pěkné peřejky, těch se nedočkáte na žádné české řece (v takové kvalitě a kvantitě.)

2008-06-28T19:16:00.000+02:00

výlet do Levého

2008-06-27T14:24:00.004+02:00

Výhled od Suchdola směrem k Bohnicím a do centra - no nebyly jsme z toho moudré

Hradce a Roztok, příjemný to sobotní výšlap v podpatcích, po ne zrovna povedené zkoušce z Marketingu. Bylo krásně a navíc nás to vyšlo lacino :) Doporučuji k návštěvě Roztocké muzeum, spoustu výstav (obměna častá) za hubičku a k tomu pěkná turistická známka. 1.srpna 08 to bude rok, co jsem začla sbírat, tak pak uveřejním svou záchodovou nástěnkou s celým úlovkem. Vzhledem k hustotě známek v Beskydech jich asi spousta přibude.

Na počátku prázdnin se chystáme na splutí Hronu v pěti lodích a potom si přinesu domů kocourka nebo kočičku :) Už mám objednané všechny propriety a moc se těším.

Už mi chybí jen domluvit diplomku a a zařídit účet na Erasmí peníze a bude konec pejprování, třikrát HURRÁ !

Naše výtvory z Merkuru, moderní design a sofistikované funkce jako výkvět sociologické kreativity. (Muzeum Roztoky)

Lisabonska smlouva live in Dublin

2008-06-15T18:54:00.006+02:00

Jukněte na fotky od kolegáčka fotografujícího...

************Fotky z Dublinu****************

..................................................

Co se děje

2008-06-01T20:24:00.004+02:00

Nějak to utíká a věci se dějí..:)
Od poloviny května nebydlím v Praze, pouze dojíždím a přespávám na starém dobrém Větráku, a to pouze do konce června , kdy definitivně s Prahou skoncuju :(
Kromě podnájmu a školy (ano, kromě diplomky už mám hotovo) končím i v práci po více než roce...praxi už jsem skončila na konci dubna. To bude šoking.
Čekájí mě dva měsíce prázdnin, kdy se budu hodně rekreovat, a hodně tlačit na nějaké ty úpravy bytu, které od září jaksi nějak nepostoupily :(((

V září, snad již na 99 % odjedu na pět měsíců na Erasmus do Kodaně, což mě stálo minimálně 14 dní byrokratické horečky a vztekání, moc se těším a trošku se bojím, ale jsem ráda, že jsem nakonec nevolila jednodušší variantu pracovního procesu v Plzni.

Taky jsem měla chřipku, vši a pár kocovin.

Taky jsme byli s milým na Sázavě a chystáme so do Dublinu za týden, v létě pak pojedeme na týden do Beskyd a já ještě na víkend do Budapeště.

Teď už chybí jen Marketing a Sociální deviace, a hurá do nedovečnosti....

Věřte nevěřte

2008-04-09T23:20:00.007+02:00

Bylo tuhle překvapivě hezký počasí (a čtvrtek podvečer), můj pracovní týden skončil a já chtěla vykonat nějaký dobrý skutek. Poprvé od zběsilého stěhování (polovina února) jsem vyrazila z metra Luka jinam, než k pohodlnému 3 plus 1.
Bylo třeba obhlídnout dlaždičkový sortiment blízkého megaobchodu, cca 800 metrů od naší noclehárničky. Samozřejmě jsem netrefila směr, snad že jsem nemohla najít cigára, nebo jsem byla v šoku z toho počasí, volnosti (i mezi paneláky):) Prohlídla jsem si kostel Sv. Jakuba Většího , na jehož osvětlený obrys koukám každej večer (i teď) a cesta necesta mě dovedla i k opuštěnýmu hřbitovu vysoko nad Sconto nábytkem a dalšíma pestrejma ktabicema. Ani noha a spousta velikonoční výzdoby na hrobech. Přestalo mivadit, že můj obchoďák neni na dohled... Putuju dál, a dolezu na metro Stodůlky (taky novinka), ale před odjezdem zkusím ještě projít podchodem, a tu...vydlážděný bulvár ustící do zarostlé louky, opuštěný skleník, ani noha, výhled do moc pěknýho! kraje. Jsem upřímně dojata, dokonce odsud vidím i muj obchoďák:)
Spokojena s procházkou přemejšlím o svým "objevu", takže se rozhodnu o tomhle zvláštím místě něco najít. Najdu nečekané, na této louce bude stát noclehárna větší než celé Jižní Město, a za dva měsíce už se budou prodávat první byty:) A já si říkala, že by to nečapnul nějakej seriózní developér!

Je to nedostavěný vestibul metra, celozasklenej a zakletej...

Mnaga podruhé

2008-03-29T16:16:00.008+01:00

Tak se ze mě opět stal skalní fanoušek nákupem origoš CD a návštěvou druhého koncertu v jedné šňůře - v mé (skoro) rodné hroudě.

Bylo to ještě lepší.

Jinak se potýkám s různými věcmi, je jich dost. Ale je to fajné, zabývat se problémy z vyšších pater pyramidy...bude hůř...v pozitivním smyslu.

Budu mít (zase) narozeniny:) Je mi líp než před třemi, pěti, sedmi i devíti lety.
Proto vzpomínám na knížku O čem sní ženy od Olgy Sommerové a výpovědi těch obdivuhodných dam. Nejspokojenější období svého života označovaly současný věk - nejčastěji kolem padesátky, nejlépe rozvedené. Nenechme si vnucovat, že nejkrásnější dobou musí být zmatená postpuberta, když ještě nemáme celulitidu, děti, zaměstnání, složenky , zato spoustu volného času a polečenských kontaktů všeho druhu. Naopak se zbytek života vyrovnováme s tím, co jsme v té "the best of" životní etapě podělali...nebo nám nebylo dáno...nebo nám bylo dáno až moc.

A taky slavím dva roky krematória :)

A tak jsem po špičkách opustil svůj Alcatraz, z podlahy jsem vstal a celu zalilo světlo... nechal jsem v ní napospas i svůj podělanej strach

2008-03-10T20:54:00.004+01:00

Zcela náhodně jsem se ocitla zase v Lucerně na Mňáze, a jakožto nezodpovědná skalní fanynka jsem jenom čuměla, že jsem na křtu nové desky (kmotr Kárl Plíhal – roztomilejší než reprodukovanej:) Bylo to dobré a lepší. Začátek v 21:45 vynahradili dvouhodinovou nepřetržitou šňůrou sladkokyselých songů. „A zazpíval jsem samotě, mé družce věrné v duševní temnotě, pár písniček na rozloučenou a pak jsem jí odeslal na doživotní dovolenou „ Nečekala jsem novou nálož raušovýho optimismu, protože to je přesně to , co u Mňágy nikdo nikdy nehledal. Dvacet let životní skepse je rázem pryč, až se Vám nechce věřit. Nirvána je na dohled, co přece jen nějaký cynický dovětek? Je přeci nebezpečný bejt takhle happy - asi krize středního věku : (
I když mě nové písničky na koncertě kromě jedné nijak zvlášť nezaujaly, teď už je mastím furt dokola:) Kromě písničky Dubový taxík a Píseň kostelní (ale ono na ně dojde).
Momentálně šíbuju Praha – Plzeň v poctivých intervalech (pondělí ráno až pátek odpoledne) v pracovním procesu nebo v nějakém drobného školního rozptýlení. V mém novém pražském pobytovišti (odkoho mám tohle slovo?) je spousta oken, spousta dlaždic, velká lednice a v noci z ložnice koukám na malý osvětlený stodůlecký kostelík. Tak tam mám wi-fi, takže moje internetová mánie má (příliš velký) prostor. V druhé práci jsem docela spokojená, hrabu se v power-pointu, Excelu. Minulý týden jsem třeba osm hodin obtelefonovávala marketingové ředitele korporací, to bylo vtipné. To má člověk chuť vyběhnout někam do přírody, mimo počítače, sklo, beton a nákupní košíky. Jenže utrhnout se...to musí mít člověk odvahu:)

Ještě to zkusme

2008-03-04T21:29:00.002+01:00

Holocaust a současnost

2008-02-16T18:39:00.003+01:00

Stránky projektu konečně fungují

www.sladkenic.cz

Fotošot

2008-02-10T18:34:00.000+01:00

Výhled z Šeráku, jednoho z mála zasněžených vrcholů Jeseníků. Podle něj se jmenuje místní pivní klasika Holba 11 stupňová, neboli Šerák.

Jedna z posledních mašinek v plzeňském odstavišti... asi už tam příště nebude, všechny artefakty minulosti jednou zmizí i z našich mladých životů :)

Náš byt zaplavili hoši ,a pilně bez alkoholu a cigaret pracovali nepřetržitě od pátku do pozdní soboty na těchto...podvalnících.

Již z jesenické lyžovačky. To musí být výhled, z šumperského panelákového balkonu až na Praděd. My jsme koukali z bezejmenného vršku. Na té malé fotečce je věž sotva znatelná.

Zlatko je konečně ofišly PhD.:) Promoce byla docela vtipná.

Výhled z lanovky na Šerák. Jeli jsme po celé trase ouplně sami. Já jela prvni, přede mnou i proti měvrzající osamělé a časem sešlé jednosedačky, a jinak ticho a sníh. Jako by Vám to říkalo, zamysli si nad sebou.

Křest nového CD Jalového výkonu v Hifi. No já si zazpívala líp :)

Adito tu byl jen týden, stihla jsem ho jen v ten našlápnutý čtvrteční šrumec. Mezi "mrtvými" mašinkami.

Taky jsem byla na Závišovi a Znouzi, obojí inspirující. Ale nejlepší kulturní událostí byl předvánoční nákup měho personal computeru HP 530, kterému se už teď seká DVD mechanika:) Buď se dnes vyrábí jenom šunty, nebo jsem opravdu takový barbar, jak se o mě říká.

Nostalgická Mňágovské poezie - výběr pro gymnazistku v dlouhodobé chandře :)

2008-02-01T00:30:00.001+01:00

včera ráno jsem si zase zkoušel v sobě uklidit
číst knihu nebo snad zajít na ryby
ale zbytky tebe ve mně ještě pořád doutnají
plameny stále až k srdci sahají

je mi jasný že není lehký se mnou být
zkus teda jěště jednou sněhuláka zapálit
je mi jasný že se teďka cejtíš jako ohlodaná kost
se usměj - už jsme se nabrečeli dost

nedotýkej se mě!
nedívej se na mě!
nemluv na mě!
zůstaň se mnou!
zůstaň se mnou!

budoucnost nikdy nepřijde
do země idiotů
do ráje cesta nevede
sedíme jen u plotů

Mlha jediná jistota je mlha
chodím sem a tam
koukám užít srandy
a čím víc toho vidím
tím míň tomu věřím
nejrači bych zmizel
ale není kam

O další dobré zprávy fakt už jsem nestál
Okolo se řítil svět šílený a nesmyslný
Až do hloubi parku šplíchaly jeho vlny
Včera rváči dneska sráči

Jako hloupé děcko kolem sebe kopu
Snažil jsem se zastavit čas
A našel jsem jen v čaji vlas
Jen furt se bojím abych všechno stihnul

A stejně nakonec se jenom mihnu
Kdysi jsem byl plamen a teď je se mnou ámen
Už je to dávno mladá paní
Co bude dál to už nikdo neví neví

někdo se chce okoupat a neteče mu voda
někdo se chce opít není pivo je to škoda
někdo chce jet autem není benzín je moc drahý
někdo se chce milovat a neumí být nahý
někdo se chce prát není s kým tak jde dál
někdo se chce smát není čemu tak jde spát
někdo myslí že je správnej a je vůl a pěkně velkej
někdo myslí že je vůl ale není a je správnej

jen jeden život od rána do noci
skáču radostí topím se v bezmoci
zatím po obloze honí se mraky
svačinu do kapsy a utíkám taky
a utíkám taky!

bylo mi dobře
jenom když jsem spal
a vůbec už jsem nevěděl co bude dál
dál nebylo nic
dál nebylo nic

naplňuje se láhev po kapkách
a sny už leží na marách
praskají vlákna v žárovkách
zpívají hlasy v hlubinách

Trocha vykradeného humoru

2008-01-19T16:23:00.000+01:00

Biolog, Statistik, Matematik a Informatik jsou na safari. Zastaví džíp a pozorují dalekohledem.

* Biolog Podívejte se! Stádo zeber! A mezi nimi bílá zebra! To je fantastické! Existují bílé zebry! Budeme slavní!

* Matematik: Ve skutečnosti víme, že existuje zebra, která je na jedné straně bílá.

* Informatik: Ale kdepak! To je výjimka!

* Statistik: To není významné. Hypotézu, že bílé zebry neexistují nemůžeme zamítnout!

Tři statistici loví jelena. První mine o tři metry doleva, druhý o tři metry doprava. A třetí jásá: "V průměru jsme ho dostali!".

ZNC - ukolébavka

2008-01-05T21:25:00.001+01:00

Vánoční besídka Demophobie byla skvěla, je třeba nezapomínat na naše regionální kvality....což dokazuji tímto muzejním kouskem.

Akšuelitýs - pouze obrazem, leč sem líná

2008-01-05T21:08:00.000+01:00

Broušení bazarového pokladu, to byl zážitek pro celej byt.

Naš sváteční stůl.

Jinovatkový výhled z ložnice, mnohem hezčí než z paneláku :)

Once

2007-12-08T21:48:00.001+01:00

Filmové tituly na prosinec

2007-12-08T20:51:00.000+01:00

Shlédla jsem dva snímky, které mohu směle doporučit. Jeden je emotivní hlavně hudbou, druhý nemá hudební kulisu žádnou, jeden je irský, druhý rumunský. Oba končí happyendem ve formě otazníku, zda to nemohlo skončit jinak? Nemohlo, jinak by nebyly tak působivé.

První je nominován na Grammy a Oscary (předpokládá nominace), druhý vyhrál festival v Cannes.

Na Once jsem se hodně těšila, předběžné recenze a hudba Frames byly sypmatické.
Nejde ani tak o romantický příběh, spíš to pro mě bylo takové potvrzení, že hudba je všelék a někdy ještě může spojovat. Glen i Markéta Irglová jsou hodně civilní, což je v dnešní kinomatografii cenné. A to, že se ten kmet dal s týnejdžerkou během filmu dohromady i v reálu mi přišlo příjemně dráždivé.

4 měsíce 3 týdny a 2 dny je zase snímek z reálného socialismu, ale i současného Polska a mnoha dalších zemí, kde není povolen legální potrat. Je to ale film primárně o přátelství a solidaritě. Ve zkratce je film o slečně v pátém měsící a její kamarádce, která je ochotná sjednat obchod s ilegálním lékařem, vyhádat ubytování v hotelu, doplatit cenu zákroku stykem s dotyčným andělíčkářem, znemožnit se na první schůzce před rodiči svého přítele kvůli kamarádce, která by jistě nebyla ochotná ani schopna oplatit jí stejnou měrou. Nejsilnější je scéna, kdy vezme do kabely již to "ono", a běhá s tím po noční Bukurešti, aby se bezpečně zbavila předmětu "doličného", který by i jí mohl stát několik let v base.

Minulý týden jsem náhodou dostala k televizi zrovna ve chvíli, kdy se do vysílání místo fotbalu dostal dokument o českém odmítači potratů, který získal cenu diváku v Jihlavě, člověk se u toho tak nějak zdravě naštval...
koukněte:Pulec, králík a duch svatý

Resentiment II.

2007-11-23T19:29:00.000+01:00

Listó - pad

2007-11-20T17:05:00.000+01:00

Za měsíc končí regulérní výuka, jsem z toho jelen, bo jsme akorát začali.

Na Ramzové i na Špičáku se dá bezvadně lyžovat, ačkoli jsme před pěti týdny ještě spali na Kosáku ve stanu.

Už dvakráte jsem spala v mém novém bydlisku na praze 10, a už mi hlava vytěsnila, co se dělo předtím.

Mezi to patří kromě bydlení i projekt Holocaust a současnost, jehož demostránky se konečně rozběhly, a jehož průběh byl zdárně? ukončen.

Sladké nic

Teď už mě čeká máloco, snad jen výběr rohové kuchyňské linky a boj o nábytek v obýváku, dále Vánoce a tradiční dárkový stress.

Do společnosti zavítám málokdy, proto mě potěší každé pozvání...nebo je to jinak? Nějak se v tom nevyznám, třeba to jsou blbosti.

Tak alespoň louskám Ulricha Becka (povinně) a Miloše Urbana (s láskou) a také Ivu Pekárkovou (hltám) a taky trošku Roberta Reicha (se zaujetím).

Pomalu přícházím na to, že nejsem v životě tak moc skromná, jak sem si o sobě myslela, jsem taky zhýčkaná - pokaždé mi chybí něco jiného.

Pojďme

2007-11-13T12:23:00.000+01:00

Strasti

2007-11-09T09:47:00.000+01:00

Strasti mého prvního podnájmu se snad pomalu chýlí ke konci, i když to skončí huř než jsem čekala.

Mít spokojený domov, kde na vás čeká teplá postel, milé slovo nebo alespoň klid není taková samozřejmost, jak jsem si do konce 10. září 2007 myslela.

Inu již snad se budu moci věnovat i produktovním činnostem, nejen hašením problémů, hutného kouření a stresu.

Adoptovala jsem v Bosně holčinu. Seskupení balíčku pro ni mě stálo taky dost nervů, ale aspoň to nebyla jen oběť finančního rázu:) Snad přidám i její fotografii.

Přeju všem hodně síly, zkušenosti nás vždy posouvají kupředu, ne?

V pražském smogu potěší snad i obyčejná rozmazaná lesní cesta

2007-10-16T14:52:00.000+02:00

rušný podzimek

2007-10-16T14:19:00.000+02:00

Tak jsem se přestěhovala, za vypjatých okolností. V Plzni to jde, akorát nemám čas o víkendu ještě malovat záchod, polepovat garnyže a jít se kouknout po pořádných nočních stolcích, v Praze by čas eventuelně byl, ale jsem většinou ráda, když zabiju toho jednoho pavouka, co se mi usídlil nad matrací ještě před tím než jdu spát.
Bydlení stojí hodně peněz. Ani nevím, jestli se mi ta investie jednou vrátí.

Projekt se chýlí ke konci, a mě děsí bezesné noci nad SPSS, kde ťukám jenom: ano , ne ,židé, spíše ano, 2, 3, 5, 18,28, 546284..... I když předem vím, že výsledky nebudou nijak zázračné, no snad si aspoň ošahám prográmek.

Tento víkend jsme pobyli na podzimní procházce ,přesněji na trase Teplá - Chodová Planá - Černošin s jinovatkovým noclehem v přírodním parku Kosí potok dva kilometry za vesnicí Michalovy Hory.

Kromě řádných otlačenin z nových botek a poustvíkovy podrážděné achillovky jsme si přinesli hezkou náladu z přírody a pár kaštánků.

Jinak stále ještě poptáváme noční stolky, obnošený gauč a nějaký monstrózní lustr, tak klidně nabídněte.

Škola mě sere, je to bordel nad bordely, na katedru by měl zafičet nějaký pořádný audit!

V práci je to nápodobně, taky firma skoro krachuje, no i to je zkušenost :)

Pilsner fest se odcela vyvedl, kdyby se tedy Jana pořádně oblíkla, mohla jsem vidět kromě M&Ž taky Znouzi, no snad příště. Peha na noci vědců se zas mohla obejít bez toho studenýho lijáku.

ALe jinak to jde, už bylo hůř.

Konvenční romantické moření

2007-09-09T16:55:00.000+02:00

Zadarská potulná umňoukaná.

Výhled z okna, když zrovna nepršelo.

Kombinace mořského zálivu a pohoří Velebit láká k další návštěvě těchto končin.

Vranské jezero, obklopené nehlídanými vinicemi, je levný fakultuativní výlet all inclusive.

Plaža romantična u Biogradu.

Vltavěnka už pošesté

2007-09-09T16:38:00.001+02:00

Žebrávé kotě v krumlovském kempu, inu i my jsme tu spali načerno.

Prvně jsme měli Zámeckou jen pro sebe.

Vykrmená kočena krumlovská spoza plotu.

Vali bez peněz, dokladů a kytary aneb Pijte vodu, nepijte rum, vodku a vítr z hor ve Zlatce.

Zoufalství

2007-08-25T21:00:00.000+02:00

Absolvovala jsem dnes přednášku , organizovanou greenpeace, na téma radarové základny.
Rokycanský senátor Sefzig za ODS mlel demagogcky páté přes déváté, naprosto nulové historické povědomí, odvolávání se na dobré vztahy s američany (dny veteránů v rokycanech), kecy o lékařské odpovědnosti (mají celou věc rozhodnout odborníci) - přitom Tvrdík i Parkanová vědomě lhali o účelu, umístění, škodlivosti atd. Zkoumaný radar na Marshallových ostrovech je již delší dobu mimo provoz - v rekonstrukci - za účelem přestěhování do ČR.Nově vytvořený radar bude experiment a ještě na hustě obydleném území. Prostě šílenosti nad šílenosti. Pak jsem ještě skoukla "vyvážený" publicistický pořad na ČT24 se Tepfrem a Chytilovou, doporučuju.
pořad Před polednem
I sociolog z Kellerova kraje píšící do respektu může být pro
I Smoljak u mě skončil

Vzhledem k tomu, že radar nebude chráněn polskými protiraketami, a budu bydlet nějakých třicet kilometrů od světově strategického radaru, přestávám pomalu plánovat reprodukci. V této situaci je možná opravdu lepší urvat polsední kousky chleba, než přijde potopa. Jsem zklamaná z politiky, ale i názorů občanů. Hrůza.

P.S.: Sefzig mimojiné řekl, že se
američanům musíme obětovat, položíme životy za to, aby oni získali 12 minut na záchranu. Jsme jim přece vděčni za předem dohodnuté "osvobození" od Aše až po demarkační linii...kudypak vedla? Trochu velká oběť, namyslíte?

Na brigádě - Pražská pětka

2007-08-18T16:02:00.001+02:00

Juknete na ten romantický song - bývalí manželé Hanákovi.

Na ulici 2007

2007-08-18T15:08:00.000+02:00

Tak co bylo letos zaujímavého...
Yellow sisters - neděle 12.8.

Slyšela jsem jen tři písně, ale už jsem si objednala CD Singalana na Vltavě, moc příjemné hlasy, sympatické dospělé ženy! Zpívají a capella soul, afro ,gospel nebo něco mezi tím. Je to hodne chytlavé.

Vlasta Třešňák - pondělí 13.8.

Já stihla už jen nové písničky z alba Skopolamin, velmi energický chlapík, chytré texty, zpěv spíše recitativní, přesně to co jsem čekala.

Vladimír Merta úterý 14.8.

Na Mertu jsem se moc těšila, ale z mých oblíbených alb nezahrál ni notu (samozřejmě kromě Chtít chytit vítr). No aspoň si doplním hudební archiv. Stejně jako Třešňák byl nadšen velkou účastí a příjemnou atmosférou u Zacha. Je krásný vidět muzikanta hrát s velkou chutí i po 30-40 letech koncertování.

Slávek Janoušek středa 15.8.

Moje srdcové album (Kdo to zavinil) mě zaválo i na koncert písničkáře Janouška, opět se na můj repertoár téměř nedostalo. Ale to je možná dobře. Dobrý kontakt s publikem a velmi čistej zpěv, tančící děti, druhá flaška čerstvýho burčáku od Kaštanu, a vidina posledního příjemného večera na ulici. Sice to nebylo jako dřív, ale alespoň jako letos by to mohlo být i příští rok. Po půl roce 5 krát v týdnu za sebou v Hifáči... Zadní místnost rekonstruují a zavšivená křesílka skončila na smetišti dějin, člověk se nemá upínat na hmotné statky...jenže je to jednosušší než se spolejhat na lidi :) Učastnili jsme se i filmových projekcí: Baladu pro banditu jsem vzdala po 20 minutách kvuli bolesti zad a nevalnému nadšení. Rebelové jsou sračka - umělej antikomanč, komerčák a nevkusák, šovinista a deumělec Renč - no prostě fujtajksl. Trhák jen zdálky. Nejlepší byla Sklepácká besídka, resp. Pražská pětka. Baletní vystoupení Křeč a Na Brigádě jsou mistrná dílka. Po písničce Strom kýve pahýly jsem byla až nemístně rozněžnělá :)Zkusím tu poustnout něco z YouTube.

Jeseníky 2007

2007-08-06T15:14:00.001+02:00

Kůrovec řádil i v Jeseníkách - vrch Sušina

Při výstupu na Králický Sněžník...kolem půl čtvrté:)

Výhled ze Sněžníku

Neoficiální symbol Sněžníku z roku 1932, poblíž zbořené turistické chaty

Okolí Starého Města pod Sněžníkem je plné předválečných bunkrů. Tento byl asi pro 70 mužů.

Podél Prudkého potoka bylo nádherně, jenže na nohou sandálky a padala na nás tma. Takže kvalitní fotky chybí...ale je to motivace pro příští návštěvu.

10 výhod americké základny v ČR

2007-07-21T20:49:00.001+02:00

pusťte si fídeo zde

Úterské veselení ve velmi plném počtu

2007-07-19T19:51:00.000+02:00

fotoreport

2007-07-12T14:38:00.000+02:00

Vstupní informace u karpatské rezervace :)

Kancelář výběrčích vstupného - exluzivní, protože fotografie jsou zde placené:)

Trošku to připomíná Krkonoše, že?

Ještě 560 metrů nahorů, a jsme tam

Průměrná návětěvnost na nejvyšší hoře Ukrajiny...

Místní taxík nás vyvezl až na hřeben, jízda trošku frustrující :)

Jedna z malebných žel. stanic z oken nemalebně smradlavého vlaku.

Ukrajinský psóčik.

Závěrem bych chtěla poděkovat naší nové polatce od Jurka - Vandr 2 - který přežil vichřici, bouřku v 1600 mnm. a celodenní déšť bez újmy své i naší. Doporučuji též pláštěnku s hrbem, na kterou ale nemám chechtáky :( www.jurek.cz

Report

2007-07-09T10:43:00.000+02:00

Na Report nemám sílu...navíc nemůžu najít kablík od foťáku, našla jsem jen ten mpétrojkovej, jenže k tomu zase nemůžu najít kýžený přístroj :( Ukrajina mě stála kolej na příští rok, pže jsem to ve čtvrtek prostě nestihla podat žádost. Kvůli jedné jedičce jsou mi teď známky i ročník k ..... Alespoň se naskytla příležitost k varianci bydlení. Poustvík už report udělal

Poustvova reportáž

Finišujeme...

2007-06-29T11:57:00.000+02:00

5 zkoušek velmi zdárně za mnou, splněna sociologická i kanálnická rozlučka (Jen se nám Adame v Leedsu neztrať) tak žehlím kocovinku a dobaluji. Můj batoh váží 39,2 kg, tak jsem v tom ultraúsporném balení někde sekla...ale já cítím, že v čistém zakarpatském větru zvládnu všechno.

O co jsem přišla...

2007-06-23T21:10:00.000+02:00

Tak dlouho jsem doufala, že se dostanu přes pokoutné známosti k biletíku zdarma, až jsem ji propásla. Strávila jsem 21.6. amazing evening s Luhmannovou systémovou teorií a Giddensovou teorií strukturace místo extatického vytržení s touhle Ženou. 795 kaček mi přišlo dost. Teď mi to mrzí. Slíbila že přijede znovu. Nezbývá než věřit.
Tady jsou alespoň recenze těch šťastnějších.

Tori na servéra musika

Ámos na frontě

A pokud tuhle sexy feministku neznáte, poslechněte jednu z písní....

Tori Amos – Silent All These Years

Neznáte -li se s Last.fm tak zkuste youtube.com, máte navíc i hluboký vizuální zážitek:)

Torina na jůtúb

Nedá mi to, ještě hodím odkaz na makabrózní :) multimédium Toriina vzoru, o pár let starší divokou inspiraci - Kate Bush. Větrná hůrka v "dobovém" klipu je náramná...

Wuthering Heights

- reminiscence 3+1 -

2007-06-16T21:16:00.000+02:00

Vždycky, když chci něco hodit na tenhle pokočkovanej zápisník, tak to znamená, že mám vztek, depku, špatný svědomí nebo jsem líná dělat kloudný věci. Neljíp všechno najednou. S deníky je to trchu jiný, jsou plný zoufalejch výkříků bez kontextu. Jména umně skryta za zájmeno nebo počáteční písmeno přezdívky, takže dnes už těžko redešifruju...:) Trapná příhoda ze školy v přírodě (5. třída, Vysoké Tatry, hotel Stará Lesná:), kdy mi byl deník tajně uzmut, nepokrytě přečten a stále ještě dětské informace vypuštěny do demokratické svobody se usídlila kdesi v pohotovosti. No, s Janou se stále ještě přátelím:) Oba dva deníky jsou mi levnou terapií a jenom jednou mě napadlo, že bych ho nabídla někomu jako klíč (ke mě), ještě že mi tenkrát zbylo ještě ždibíček racia v hlavě:) Je úžo vědět, že kromě nespolehlivého mozku mám svůj citovej život uloženej i na disketě:)

Blog je spíš takovej vlasec, čekáš že se něco chytí. Já se chytám. Moje vouyerské choutky , neuspokojené z poklidného kamarádstva a odvařeného bulváru mají žně. Já si ho píšu vlastně pro sebe, ale částečně je tu nějaká skrytá exhibice...Po nepříliš zralé úvaze jsem se rozhodla věnovat svoji semestrální práci obsahové analýze blogů na českém inernetu. Po té, co jsem zjistila, že jen server bloguje.cz má něco kolem 9 000 zápisníčků, přešel mě optimismus. Ale věřím, že díky vhodným informačním technologiím dosáhnu na statisticky významné procento vašich html libůstek. Těším se.

Poslední sborový sraz v Nebi 9.6.2007....těšte se na reportáž z Ukrajiny:)

2007-06-13T13:56:00.000+02:00

Profesionální demonstrantka ...26.5.2007

2007-06-10T21:55:00.000+02:00

V novinách :)

2007-06-06T22:58:00.000+02:00

Byla jsem objevena na Blistech.cz jakožto účastnice antibušpárty. Juknete na me...
http://wolf.n.cz/photo/20070604-ne-zakladne-ne-bushovi/

2007-05-30T15:16:00.000+02:00

Občas je fajné sednout si k PC nebo k jinému muzikoplejeru a hustit do sebe songy plné zaprášených dojmů, vzpomínek nebo nekonstruktivních blábolivých snů. Naštěstí už to nedělám každý den ale jednou za 14 dní, takže je to počin zdravý a relaxační. Někam jsem zašantročila MP3, takže Pražské pouliční ultracivilní filmy v mojí hlavě mají už měsíc stopku v natáčení. Dnes večer aso dočtu Polovičního bratra od Saabye Christensena a zároveň bych chtěla aby přes noc ještě několik set stránek přirostlo. Vždycky mě mrzí když příběh skončí. S posledním zaklapnutím knihy je definitivně jasné, že je příběh jenom vymyšlený. Je čas na vlastní životakonání - ó jak únavné. Mraky jsou velký a tmavý, nacucaný koberec se suší na kolejním okně a vypadá to, že tam bude (nacucaný) ležet minimálně týden (beze srandy). Prát koberec v ruce nejni sranda, příště se vykašlu na IKEA doporučení a šupnu ho do pračky, i kdyby měl být posléze na dva kusy. We care a lot od Faith No More zni z chrastítek a já mam chuť na dvě deci. Děsí mě představa dvou letních měsíců v ucpané betonové Praze, ale CV si to do budoucna žádá. Moje špatné svědomí si to žádá. Už nějakou dobu přemýšlím, nebylo by li lepšejší absolvovat nějaký rekvalifikační kurz na účetní nebo cokoli jednoduchého. Třeba zaharadničení by bylo fajn, soft skills jaksi nejni v mých útrobách, silách, srdci, natož v mluvidlech a mozku... U sociologa trochu problém:)

2007-05-22T09:09:00.001+02:00

Iniciativa Ne zakladnam porada v sobotu, 26.kvetna 2007, v 15h na Vaclavskem nam. v Praze celostatni demonstraci proti umisteni radarove zakladny USA v Ceske republice.

Demonstrace se zucastni obcane z cele CR, hojne bude zastoupena oblast Brd, ktere se problem bezprostredne dotyka. Podporu demonstraci vyjadrily i obe opozicni strany a cast Strany zelenych, dale pak zastupci nekterych odborovych svazu.

Nasim cilem je ukazat siri odporu. Demonstrace bude obcansky, nadstranicky protest proti arogantnimu a nedemokratickemu chovani vlady, ktera jedna s USA i pres zasadni nesouhlas vetsiny obyvatel. Navic je to vlada, ktera ma rekordne slaby mandat a vetsinu v Poslanecke snemovne CR ji zajistuji dva prebehli poslanci.

Nase demonstrace bude tedy protestem nejen proti vybudovani radaru, ale take proti vlade, ktera neni vladou obcanu, ale uzke a ideologicky vyhranene elity. Misto zajmu cele zeme, haji vladni predstavitele zajmy sve ci svych vernych spojencu.

Vyzyvame timto vsechny obcany, aby se zucastnili demonstrace a stali se Davidy, kteri porazi Goliase.

Konečně nějaké obrázky

2007-05-13T13:21:00.000+02:00

I takhle může vypadat Jižní město

Plzenecký hádek umně vyfotografovaný

6.května u historicky nejstarší dochované stavby na našem území, tímto děkujeme za velmi osvícený historický výklad pana Kilbergra.

1.května na svatokopci českých dějin (nebo alespoň českého obrození)

Právě přišla depeše!

2007-05-13T09:12:00.000+02:00

Náš útvar pro odhalování neorganizovaného bordelu obdržel právě nyní asi rok starou depeši od agenta Poustvy. Nejdůležitější informace:

V Jindřichově Hradci mají dvě TU47 z první série.
TU47.006 (vepředu) je Poustvíkovo nejoblíbenější TéÚčko.
TU47.005 je rekonstruované do podoby žabky Kuňkalky.
Obrázky z Kárky domácího počítadla mi jdou vkládat normálně

Hotel Ještěd

2007-04-26T21:50:00.000+02:00

Nevím, jsetli se mi to jen snívá, že Finále už není co bývalo. Elektra ani Jonáš nijak zvlášť nepraskají ve švech, a to i přes velmi slušně vypadající program. Z Eleketry je mi smutno když vím, že za týden bude zase zamčená na petlici a pooří se do prachu, člověk se tam pak cítí jako nezvaný host. Host přijatý z milosti. Přijuchala jsem ve středu brzičko, bych stihla stařičký film Krisotve roky debutujícího Jakubiska. Nedoporučuji!! Mnoho nepochopíte, a v tomto příapadě to znamená i to, že si mnoho neodnesete. Dalším byla dokumentární dvojka: Zatřást kostmi o jezdci na vyskoém kole Josefu Zimovčákovi, který téměř zdolal Tour de France a téměř Giro d´Italia. To proč závody nedokončil ho ale pokaždé posunulo i v životě někam dál. Režísér Rychlík i hlavní aktér po projekci moc hezky mluvili o etice sportu, až mne to dojalo. Neholduji sportu , natož cyklistice, ale přesto doporučuju!! Můžete zhlídnout na ČT zdarma zde :)http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/10099253850-zatrast-kostmi.html

Další dokument byl za prvé hrozně hlasitě na zvučený, což bohužel znamenalo pro většnu účastníků jedinou výraznou informací o filmu, protože z tohoto důvodu se zpakovali. Prapodivný svět je krátkým nahlednutím pod hladinu moravského potůčku - kde se dějou věci. Ze začátku mi recitovaný text připomínal TVŠ. ALe když si člověk komentář i hudbu odmyslí, je z toho nádherný příběh. Hlavní aktéři, milenck pár vranky pruhoploutvé, rak, plečivci, pstruzi a všeliká další havěť. Život jejich je zakončen legálním vyvražděním elektrický proudem. Díky tomuto filmu se ale hýbou i zákonodárci, kteří připravují novelu zákona o čištění pstružích toků. Režisér s tímto filmem strávil tři roky usilovné práce, tak by stálo za to, abyste to skoukli.
http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/10117905637-prapodivny-svet.html

Ještě další včerejší dokument je z hor, luk a strání Zakarpatské Ukrajiny a volá sa Půl čtvrté. Upřímní nezakomplexovaní lidé žijící ve své vesnické komunitě. Babky pijou pálenku a berou život jaký je. Střední generace zcela chybí, odešla do města nebo na západ, děcka nechali doma. Přeso to jsou lidé šťastní, bezkonfliktní a i v nuzných podmnkách rádi pomohou v nouzi. Už se tam moc těším:)

Hodně sem se těšila na dokument o Radůze. OlgaŠpátová, dcera Sommerové má úplně stejně vychlastaný hlas a opravdu chodí s Kulínským!!! Jak jsem očekávala, moc toho o sobě neřekla (Radůza). Můžeme bát Zuzce Navarové moc vděční, že ji dokopala na konzervatoř a umožnila jí vydávat svou hudbu. Stále zdůrazňovala své největší životní hodnoty: svobodu, nezávislost, zodpovědnost za svou existenci. V její dikci mi to ale přišlo trochu cizí a studené, nevím jak to říct líp.

Natěšeni jsme byli ponejvíce na Ondříčkův čtvrtý celovečerák. Bohužel Ještěd, okolní lesy , bohaté kumuly a jejich snímání bylo na filmu to nejskvostnějí. Na druhém místě hudba od Muchova. Příběh asi dobrý (kniha doufám mnohem lepší, Rudišovi věřím), ale ztvárnění amatérské, umělé a ne-uvěřitelné. V poslední době mi to vadí čím dál víc: nerálné postavy a události, špatně napsané dialogy. Připadám si přízemní, ale život je přece plný zázraků, zajímavostí, krásy i ošklivost, že není třeba přimalovávat umělé kličky a tornáda. Životní absurdita mě osloví, špatně napsané dialogy mě nudí a štvou. Šablonovitou postavu majitele hotelu i pitomé blondýnky jsem ještě pochopila. Starého sudetského Němce ale vůbec.
Námět love story dobrý, hapyend nikoliv. Prostě zklamání. Já to vždycky říkala, že Zelenka je lepší :)

No konečně

2007-04-19T20:08:00.000+02:00

Velikonočně - narozeninový vejlet kol potoka

2007-04-11T08:16:00.000+02:00

Je pravda, že vypadnout se nám podařilo pouze na dva dny, jelikož nocleh beze stanu na Falkenštejně se neobešel bez následků obou členů výletnické bandy.
ani svyl, na tož čáry nám mnoho nesloužily, v pondělí večer jsme byli zbuldozerovaní, takže vzpomínka na výborný Chodovar v Trpístské knajpě je docela světlá:) Inu trénink ne letní potoulky je třeba, Ukrajina čeká. V něděli ráno jsme se dopravili do Bezvěrova již v 6:50,kosa, jinovatka, nějaký čůrek po levici a nikde ni noha.Kostel sv. Blažeje, první rozpadlé mlýny a rostoucí potůček nás doprovázely do Úterý. Krásné městečko, pohnutá historie a hodně peněz z EU. Nikoliv otevřená knajpa. Pak nás cesty po loukách dovedly k Falkenštejnu, ze kterého jsme ještě doběhly do Konstantinek ochutnat prusík a večerní menu v hotelu Jitřenka. Zavzpomínala jsem na krásnou návštěvu těchto míst před osmi lety, se Salesiánskou bandou při pu%táku,a připomněla si, že spacák ani krosna od té doby nijak nezestárly. Jenom já :( Noc bylůa děsivá.Igelit šustil,díra pod zádama ,větev pod zadkem, chrápající m iláček, štěkající psi a spánek ne a ne přijít. Ranní vysvobození a fazole s klobásou na louce už byly zase olrajt. Potkali jsme spousta bunkrů a bunkříků , mlýnů a mlýnečků, než jsme dosšli na Šipín a Gutštejn. Mám to ta moc ráda. Zlatkovy zkratky nás zvedly do brodu i mezi kravičky a trnité houští, ale určitě jsme si to výrazně zkrátili... Inovativní cesty nás dovedly až do Trpíst, kde jsme počkali na vláček v té milé knajpě. A bylo o všem.

.

2007-03-30T23:01:00.000+02:00

Několik malých postěžování jsem naštěstí vyhodila do koše, a dnes nemám chuť nic sem psát. Jsem po delší době doma, a jsem trochu zklamaná. Tak je asi čas na hlubší zvratky do deníku, chybí mu zápis za půl roku. Strašně ráda se potom v těch výkřicích a záchvatech vylitých na papíře válím, jako kdybych svojí historii nenosila v hlavě. No nosím, ale na papíře s příslušným datem vidím materiální důkaz toho, čemu už dnes třeba nevěřím, že se mohlo stát. Je to důkaz toho, že můj mozek je velmi chorý a špatně přenáší a interpretuje data:) Je velmi pravděpodobné, že to je i Váš problém, dobré je se jistit. Nemusítě dělat stejné kraviny dvakrát.Sláva papíru a disketám.

resentiment I.

2007-02-17T11:01:00.000+01:00

Malá vzpomínka na léto (venku je krásně, tak už nedoufám v lyžovačku) a rumunský Bihor. Zkuste najít Kárku na obrázku... Letos se možná podívám na Ukrajinu. Pokud se do té doby nezblázním ze šroubujících se cen plzeňský malometrážních a zaprděných bytů, o které bychom měli eventuelně zájem. Kdybyste věděli o nějaké movité babičcce bez potomků, dejte vědět.

Jejda, mám to nějaké rozhozené...

2007-02-15T22:19:00.000+01:00

Dnes večer jsem zhlédla dokument Olgy Sommerové Přežili jsme svoje děti. Dnes ráno jsem skoukla filmeček mladé dokumentaristky s názvem Dovolená (mateřská). Taky jsem dnes navštívila spolužačku z gymplu, která úžasně skloubila mateřství, maželství a studium. Dnes jsem se nechala epesně ostříhat (no jo, to je mimo kanál). Všechno ve mě zanechalo protichůdné dojmy a trochu strach, ze své vlastní odpovědnosti, k rodičovstvu i kohortám budoucím. Proboha, ono se mě to taky týká, jakkoli zprostředkovaně... Téma rodičovství na mě vykouklo také z poslední nabídky pracovních příležitostí v neziskovém sektoru.
Narazila jsem na nabídku doprovázení postižených dětí do integračních školek(každá, která nějaký ten pošramocený kus človíčka přivítá mezi sebe). Normálně takové nabídky přeskakuju, ale tentokrát jsem koukla na stránky:

Hornomlýnská

Je zde pěkné tablo "neumístitelných" dětí s popisem svého trochu méně radostného dětství. Odkazem na patronku Simonu Monyovou, jsem se dostala také k příběhu zakladatelky tohoto projektu, Daniely Dolejšové. Na

stránkách spisovatelky

se v sekci patronát můžete dočíst i vy, co se může stát komukoli z nás.

Hoj ty štědrý večere, ty tajemný svátku...

2007-02-13T11:54:00.000+01:00

Každý má občas slabší období, je to lidské. Většinou se nám nedaří v určité oblasti, resp. v určitém patře té proklaté Maslowovské pyramidy. Někdy se sere všechno... To není můj případ. Ale chci se podělit o jednu docela tíživou skutečnost, jež se mě týká. JSEM LÍNÁ!!!
Byla jsem asi líná vždycky, ale okolí mě uchránilo tomuto hrozivému zjištění, až do mé americké dospělosti. Dnes v noci se mi zdálo o mém gympláckém nešvaru - zapejkání. toto zapejkání bylo projevem naprosté lenosti. Někdy jsem nešla do školy několik dní, jen proto, že v pondělí jsem si hodinku přispala a zapejkat jen jednu hodinu (jeden den) nebyo v mém případě věrohodné. Byla jsem líná se naučit na zkoušení, tak jsem se ho "nezúčastnila". Moje zapejkání mělo daleko od divokých parkových mejdanů, mileneckých schůzek a dobrodružných výletů.Většinou jsem seděla s plným talířem a kafem před bednou.

Vysoká škola pro mě byla obrovským vysvobozením. Žádné omluvenky, žádné důtky, žádné zpytavé pohledy. Forma studia na sociologii na FF UK je velmi volná, nikoliv objemná, též nikterak závratně náročná. Chodím do školy víc než většina spolužáků, atestace mám brzy splněné... ale můj problém se nevytratil. Naopak, tákováto škola je pro mě nedobrý pán.
Již rok a půl jsem bezradná, kam se mnou. Sebevědomí mi nadále klesá. Bludný kruh mohla bych měla bych, občas musím... Z kdysi pevné feministky se stala podvolná slečna, která počítá s tím, že jí milý dobrodinec zaopatří střechu nad hlavou, jež bude trpělivě splácet, která se naučí starat se o domácnost (protože maminka stále zaopatřuje od á do ž), což nebude jednoduché. A že splaší rutinní nemanuální práci ve své plzeňské dolině, protože na víc s nevěří. A může za to její lenost.

Ztráta iluzí, jež má člověk sám o sobě docela bolí. Leckdy víc, než zklamání od těch druhých. A tak trpělivě hýčkám nadějí, že se něco STANE: najdu dobrou práci/brigádu, odjedu někam ven, zkusím jinou školu a ... ZMěním SE. Hmmm asi se načekám:)

2007-02-01T08:38:00.000+01:00

Perninková chaloupka

2007-01-31T21:53:00.000+01:00

Tak už jsem zpět, po několika málo zkouškách a courání se z místa na místo. Přináším exkluzivní fotografie z kraje pod Klínem, kde se Jeníček s Mařenkou nemají moc dobře. Drahé hospody a žádný sníh. Na druhou stranu, vzduch se docela vyčistil a krušnohorské paneláky září barvami. Plzenští by se mohli učit:) Čtyři dny ve společnosti katedry elektromechaniky a výkonové elektroniky v dobře vybaveném univerzitním penzionu mi k prvnímu oťukání s Kruškami mnoho nepomohl, ale alespoň navnadil k letním vycházkám. Občasná absence proudu vynahradila jistota dobře sedící střechy. Správce univerzitní budovy Gerhard Grund se stará pečlivě!
Dále bych ráda poskrovnu prezentovala nějaké obrázky ze srazu vysloužilkyň (a vysloužilců) z PDS, jež se udál 27.1. v nové franchisingové restauračce u Švejka. Následná momentaka ze schůzky realizačního týmu projektů Holcausta asoušasnost je spíše vzpomínkou úsměvnou, leč příjemnou. Ale to až zítra, protože můj boj se zablokovanými pop-up okny se mi nedař vyhrát. Tak zas někdy příště.

To be continued

2007-01-27T00:00:00.000+01:00

Čas pokročil a přitom se ho stále nedostává. ALe již zanedlouho...

PF 2007

2006-12-22T14:53:00.000+01:00

Nebudu psát moralistické kydy o uspěchaných vánocích, přecpaných hajpamárkytech, protože jsem se tomuto úspěšně vyhnula.
Naopak , sníh ani vláda mi nechybí, to až v lednu.
Teď koukám na řadu panelových domů, jejichž plastová okna čekají na nové meruňkové a oranžovoučké
omítnutí, aby nevypadaly tak šedě a socíálně. Rekonstrukce běží v plném proudu - do dvou tří let budou všechny žluté, světlě hnědé...
Myslím na nervózní cigarety a říkám si , je dobré mít nějaky cíl. Můžu ho srovnávat, přehodnocovat a chlácholit se pomyšlením, že to pinožení dává smysl i všemu ostatnímu v našem životě.
Možná jsem se jenom narodila moc líná:) Včera jsem byla na předvánoční Démophobii v Hifi, a bylo to letos to "nejvánočnější", ještě spolu s ovíněnými studenty, cestující spolu se mnou v noční tramvaji.
Jejich koledy s houslemi zněly docela upřímně. Teď zabalím praktické i nepraktické drobotiny, večer zajdu ještě na pár piv nebo svařáků. Obrazím mezi svátky pár kaváren, abych oživila unikající přátelství a sebrala do mošny pár drbů.
Vánoce jako takové, jsou mi úplně u zadku. Mám ráda pár dní volna a rodinná setkání, zavzpomínám na sborové vánoční koncerty a nějaký si pustím.
Ale pohádka o narození krista i svátky jiných velekněžství jsou mi naprosto vzdálené.
V kostele to krásně voní, a cítím se tam bezpečně, jojo mají kouzlo, ale to dělá spíš ta architektura.
Jsem bezvěrec, nechán napospas sžírající závistí, přehlubokým pocitem nedostatečnosti a zbytečnosti, nebetyčným egoismem
a neúprosným zápasem altrustického sebeovětování se se sobeckým sebevědomím: "Stejně jsem to jenom já, koho nejvíc miluju a na vás s dovolením dlabu:)"
Chci se smažit sama, krisťáček ani cosmopolitan mi nepomůže. Bojujte statečně o vánocích. I v novém roce, utíká to sakra rychle.
Pinož(t)(m)e se úspěšně, hlavně ať se nám nestanou žádné zlé věci:)

2006-12-19T12:53:00.000+01:00

Mám to za sebou, dnes konečně...
Teď budu aspoň 14 dní odpočívat a papat a čučet na telku a binkat se po hospodách a vánočních besídkách.

Študýrování

2006-12-14T14:03:00.000+01:00

Tak vám řeknu, asi nejsem studijní typ:) Říkám si to pokaždé, když se blíží nějaká velká zkouška. Jsem pekelně líná, a i když jsem docela motivovaná, tak radši sedím na netu a surfuju blbosti. Opravdu mi to neleze do hlavy!! Prvotní strach se vytratil, zbyla jen nepřekonatelná lenost. Tentokrát je to hrozné. Čekají mě tři zkoušky hned za sebou v jeden den. Už v úterý ráno... Zatím strach nikde, radši spím. Vždycky to nějak dopadlo, veskrze kladně, ale teď mám strach, že nemám strach:) Tak aspoň přikládám fotky z kolejního studoviště - bulvární pohled do soukromí. Držte mi palce, ať překonám sama sebe...

Anděl Café vs. Lucerna music bar

2006-12-01T09:53:00.000+01:00

V posledním týdnu se mi poštěstilo zavítat na dva koncerty mých nejoblíbenějších českých hudebních partiček. Shodou okolností, obě vystoupení byla součástí klubových turné k novým deskám. Mňágu jsem zhlédla tradičně v Lucerně a Przniče v bývalém Šantánu. Oba koncíky byly příjemně "plné" (dalo se skákat:), leč šatna v Lucerně byla stejně brutálně poddimenzovaná. Dav mi lisoval vnitřnosti, všude kolem natažené ruce s růžovými šatními lístečky... Člověku (nebo spíš sociologickému elévovi) vytane na mysl charakteristika davového chování a přeměna milé (na Mňágu nemilí lidé nechodí)osobnosti na hlasitá ústa a osré lokty. Le Bonova charakteristika z konce předminulého! století se spíš zapývala sjednoceným davem ,kdežto tento byl spíš panický... Anděl je pomenší klubík bez šatny, zato s dlouho otevřenou kavárnou. A dělí je od sebe nějakých 90 kilometrů:)

Mňága, hrající pro početné publikum, zařadila na můj vkus až příliš mnoho hitových vypalovaček. Z nového alba hrála 7 písní, což vlastně není málo, ale mě to trošilinku mrzelo. Mělo to moc příjemnou, optimistickou atmosféru a odnesla jsem si dobrou náladu na celý další týden. Furt se nemůžu zbavit některých veršů z Hovnivála.

Jeseníci vydali nové album už v září, a já ho poslouchala "imrvére", ale celý repertoár ještě najetý nemám, takže mě hitovky naopak velmi potěšily. Oproti jejich loňskému fináláckému koncíku to byl mnohem lepší výkon. Asi byli všichni trochu zhelný, ale ve výsledku to asi bylo dobře. Předskokanem byl jakýsi Selfbrush - krásnej hlas a tklivá kytara. Něco mezi Jeffem Buckleyem a Pearl Jam. Stálo to za poslech.

candrbál v hospě

2006-11-20T22:39:00.000+01:00

Napsala jsem hezký dlouhý článeček k fotkám, ale tupec jsem ho omylem smazala, takže su pěkně naštvaná a dám sem jenom fotky a basta..
(Restaurace v Šeříkovci, kdysi v listopadu - téma E 55)

Přes nový práh

2006-11-13T15:13:00.000+01:00

Od začátku září se na prvním veřejnoprávním programu vysílá taková menší zhovadilost, která mě ale vždycky nakonec přiláká k pokoukání. Oslizlý exhibicionista jménem Lesák hledá, pro většinou podobně postižené klienty ,nové bydlení. Nejvtipnější bývají ralitní makléři (je to prachsprostá lůza), ceny bytů a deklarované způsoby financování. Nabídnout 50 leté trafikantce a rozvozníkovi baget, kteří ještě živí 2 děti, hypotéku na 3 miliony, moho jen zde. Inu nakonec jediný slušný objekt stojí 3,5 milionu... Poslední díl trošku vybočoval z řady. Mladý pár (ona studuje) nemá ni korunu, zato zájem bydlet v Praze ve vlastním. Klienti normální, zato ceny a rozlohy deprimující, inu podívejte se na netu sami.

Pořad přes nový práh

BLog

2006-11-12T17:17:00.000+01:00

Momentálně mám blog trochu hodně rozhozený, snad se za pár dní spraví...

Prendre les etudes en France

2006-11-09T18:10:00.000+01:00

Letos (dnes) jsem se podruhé zašla podívat na takové zajímavé setkání zástupců francouzských univerzit se zájemci o studium v jejich zemi. Zaujalo mě, že francie je druhá nejnavštěvovanější země v rámci ERASMUS-SOCRATES v Evropě, ale i v ČR (v obou případech za Německem). Loni vyrazilo do Franci kolem sedmi set Čechů.
Zděsilo mě, že při první návštěvě téhle akce v Betlémské kapli před dvěma lety, jsem rozuměla francouzsky na stejné úrovni jako dnes.

Nad výjezdem přemýšlím už dlouho, vybírám mezi dramatičtější a náročnější Francií a Skandinávií. Nejhorší překážkou je...jazyk, rozhodně psychologicky. Na závěr přednášek se přišly podělit o zážitky tři absolventky studijní stáže ve Francii. Shodou okolností byly dvě socioložky:) Jedna byla na Ecole Normale Superiére v Paříži (asi nejprestižnější Grande Ecole) se spolužačkou, která se učila rok francouzsky! to mě šokovalo. Nikdy bych neměla tu odvahu, anebo jsem úplně blbá na jazyky.
www.studovatvefrancii.cz

Těžko říct, zda mě to motivovalo či odradilo...

-

2006-10-29T22:20:00.000+01:00

Poslouchám Bahama rum a vzpomínám na letní kocábkování a zároveň Nohavicův koncert v aule fildy letos v únoru... Jsem ráda že některé pocity a nostalgie nikdy nezestárnou, neztratí tu esenci mokré trávy a opojných ideálů :) Člověk si dokáže zidealizovat cokoliv, a možná je to dobře. Telecí gymnaziální léta se vyznačují přebujelým narcismem a sebestředností, i když se to paradoxně může projevit sklony k depresím a uzavřenosti. Je to poslední šance chovat se legitimně jako fakan, i když vám táhne na osmnáct. Odejde to samo, přijdou na pořad dne jiné hodnoty než nejhustší kámoš s kvalitní ganjou, nejulítlejší vohoz z ústavu, vlastní geniální autorský projev, ranní mrazivá procházka v polozbořeným baráku nebo absintový večírek ve vyhlášeném klabu s lokálními intelektuály.

Ovšem co je moc, to je moc. Moje amatérské sociologické kvalitativní pozorování (no i když námět na semínárku výbornej) inetmatrixu,ale i nastupující generaci pijanů v plzeňských putykách, ukazuje zvýšený výskyt pocvočkovaných černooděnek se skelným pohledem a útrpným výrazem vražďného světce mísící se s výrazem "tomuhle zkurvenýmu svěu rozumím jenom já". Jó, takové jsme byly. Co mě však trápí, je úbýtek přirozené diverzity mladistvých. Navíc původní gotické černokrásky se rozhodně neřezaly do zápěstí, nepěly ódy na sebenenávist a krvavé orgie. Přesvěčte se na
fórum Sebenenávist na lide.cz
sebeubližování ta témže fóru
další ujetý téma
Pokud si ovšem profily prohlédnete důkladně, nezbyde než konstatovat, že většina slečen patří mentálně spíše do skupiny blondýsek s blogýsky, a supr kámošema a hustejma kámoškama, kůl hadrama a uplně nejlepšíma miláčkama na světě :-*MTR .

Já vím že je to za pár let přejde, pokud se takto stylizují třeba ve třiadvaceti, je to vada osobnosti, ne kultury. Inu chlapci ve značkových ádio botkách za tři a půl litru (jež ušila chudá ťamanka stejného věku za 30 kaček ) svou "kontrakulturní" osobnost postavili na ku-klux klanových značkových kapucách a vyflusaných litrech kedrů.
Nic naplat, , já se nerozčiluju. Jen mě inspirovala k zamyšlení písnička z dospělého :-) alba mňágy: Panenky.

Na hřbitov se totiž dá zajít i ve dne. Pro výbornou náladu a povzbuzení.

hezký víkend

2006-10-18T00:09:00.000+02:00