včera ráno jsem si zase zkoušel v sobě uklidit
číst knihu nebo snad zajít na ryby
ale zbytky tebe ve mně ještě pořád doutnají
plameny stále až k srdci sahají
je mi jasný že není lehký se mnou být
zkus teda jěště jednou sněhuláka zapálit
je mi jasný že se teďka cejtíš jako ohlodaná kost
se usměj - už jsme se nabrečeli dost
nedotýkej se mě!
nedívej se na mě!
nemluv na mě!
zůstaň se mnou!
zůstaň se mnou!
budoucnost nikdy nepřijde
do země idiotů
do ráje cesta nevede
sedíme jen u plotů
Mlha jediná jistota je mlha
chodím sem a tam
koukám užít srandy
a čím víc toho vidím
tím míň tomu věřím
nejrači bych zmizel
ale není kam
O další dobré zprávy fakt už jsem nestál
Okolo se řítil svět šílený a nesmyslný
Až do hloubi parku šplíchaly jeho vlny
Včera rváči dneska sráči
Jako hloupé děcko kolem sebe kopu
Snažil jsem se zastavit čas
A našel jsem jen v čaji vlas
Jen furt se bojím abych všechno stihnul
A stejně nakonec se jenom mihnu
Kdysi jsem byl plamen a teď je se mnou ámen
Už je to dávno mladá paní
Co bude dál to už nikdo neví neví
někdo se chce okoupat a neteče mu voda
někdo se chce opít není pivo je to škoda
někdo chce jet autem není benzín je moc drahý
někdo se chce milovat a neumí být nahý
někdo se chce prát není s kým tak jde dál
někdo se chce smát není čemu tak jde spát
někdo myslí že je správnej a je vůl a pěkně velkej
někdo myslí že je vůl ale není a je správnej
jen jeden život od rána do noci
skáču radostí topím se v bezmoci
zatím po obloze honí se mraky
svačinu do kapsy a utíkám taky
a utíkám taky!
bylo mi dobře
jenom když jsem spal
a vůbec už jsem nevěděl co bude dál
dál nebylo nic
dál nebylo nic
naplňuje se láhev po kapkách
a sny už leží na marách
praskají vlákna v žárovkách
zpívají hlasy v hlubinách
