12) Jede se domů - aneb rozlučková party v mém bytečku

11) Pít a psát - to jest závěr dánského semestru

Spousta lidí již definitivně odjíždí domů, tak je čas na pořádné loučení. Bohužel je to zrovna v době, kdy všichní píšou eseje (uvědomte si v že v angličtině:) nebo se učí na zkoušky. Takže je to trochu hektické.

Toto byla párty největší, asi tak 20 lidí v jen tak tak padesátimetrovém bytě, s hysterickou sousedku. Nicméně když se vyvěsí na nástěnce info o budoucí párty, nenadělá s tím nic...

Toto byla česká párty, kterou jsme udělali znovu u nás na sociologii, máme nejlepší kuchyňku :) Bylo nás 17 a místo bramborového salátu (poradcí říkali, že neodležený se stejně nedá jíst) jsem zvolila rybí prsty s bramborovou kaší:)) A chutnalo.



Říkám že chutnalo...

Po přestěhování dvou polek do tohoto bytu jsme oslavili nějaký jejich svátek, myslím nějak "Andřejky" nebo tak něco. Každy si nalil vosk do vody a předpovídalo se, co nás čeká v blízké budoucnosti. Bohužel nás rušila ta sousedka...

Párty k ukončení kurzu AJ. Zkoušku mám, za 2 (jejich 7) a jsem spokojená...15 ECTS kreditů v kapse. Pan učitel díky tomuto kurzu dostal smlouvu na dobu neurčitou a pěkně se opil a byl sentimentální:) Tenhle kurz byl nejlepší a nejpříjemnější,budu vzpomínat.

Obligátní fotbálek, italové umí dobře, Asiaté mizerně.

Jó, tady jsme pekly pizzu, tři druhy. Byla výýbornááá...Jinak tu můžete vidět naši sociologickou kuchyni. Tuto středu pořádám párty já..hů..no doufám že to proběhne v pořádku, koneckonců už tu budu mít pomocníka Tomíka, kamaráda z gymnázia, toho času finského erasmáka.

Příjemné večeře

Jak se koluje v Kodani - aneb kudy jezdím ze školy

10) Škola

Někdy je těžké i zaparkovat, daň při nákupu auta je 180%, takže auto za pul milionu Vás ve výsledku vyjde na 1 400 000 :) To se mi docela líbí. Lidé jsou tak v podstatě nuceni jezdit na kolech.

Nová knihovna, otevřena 2006, byla jsem tu minulý čtvrtek. Super služby, příjemný interiér, tiché studovny. Dokonce jsem nemusela ukázat žádný doklad totožnosti, prostě jsem přišla, knihovnice mi našla knihu a já si studovala, a pak jsem zase odešla. Všechny knihovnice a knihovníci umí výborně anglicky, jak jinak.

Pohled zevnitř, okolo knihovny v noci svítí světla a decentní fontány zurčí, v létě nádhera.

Hezké spojení staré a nové knihovny, ta zadní část vypadá uvnitř jako Klementinum. Chytře vymyšlené.

Nová knihovna na Amageru, otevřena v září 2008, to už sem tu byla. Ale nezdá se mi nijak zajímavá.



Campus na Islands Brryge, sem jezdím třikrát týdně na AJ a na Danish Culture Course.
Myslím že je to maximálně tři roky staré... Zvykla sem si na jejich architekturu, a uvnitř je to opravdu pohodlné.


Tohle je sídlo Sociálních věd, tedy i Sociologie, která tu má vysádní postavení...Má nejlepší sociální prostory, slavnou CSS. Obrovský prostor se stoly a sedačkami a obrovskou kuchyní:) Nicméně opět, fakulta zde sídlí necelé dva roky. Předtím to byla regulérní nemocnice, a úpravy stále probíhají. Obdivuju je , jak rychle se přizpůsobili a našli využití pro všechny prostory. Navíc je tato budova v centru města, měla by lepší komerční využití, ale takhle Dánové naštěstí nepřemýšlí.

Obrazem aneb neumím fotit jeleny

José González a jeho píseň Crosses

Viděla jsem, slyšela jsem, stáhnu si album :)
Nenápadný chlapík s kytarou před půlnocí ve Statens museum for kunst, rozhodně zajímavjší než výstava až příliš konceptuálního umění. Před muzeem jsme čekali asi 40 minut v obrovském davu, a měli jsmě štestí, ne každému se podařilo dostat dovnitř. Asi nejen proto, že byl vstup zdarma :) Podobné kulturní akce jsou tu dost oblíbené...v noci otevřené muzeum a k tomu dobrá hudba.

9) Skončil se týden jedenáctý

Inu zabydlela jsem se rychle a bez problémů, tady v čtvrtým patře je to jiný pošušňáníčko:) Mám hezkej výhled, hlavně v noci...

Jinak, asi dle programu kulturního šoku se momentálně nacházím v přechodu mezi druhou a třetí fází, jelikož Dánové mě už moc neštvou, a život se tady stává celkem stereotypní...povětšina erasmáků musí s nevděkem připustit, že prázdniny s listopadem skončily, a teď nás čeká už jen učení, psaní, tma a déšť. A pak Vánoce doma. My jednosemestrální máme asi zvláštní pocit, že jsme sotva přijeli, už abysme zas jeli domů. Z tohoto pohledu jsem ráda, že jsem se nesmířila s definitivou Vánoc, a ještě se sem na ty tři týdny v lednu vrátím :)


Celkem nerutinní den byla pro mě středa, kdy jsem poprvé v tomhle semestru potila krev nad tvorbou anglického textu. Ten jsem odevzdala dnes, v pátek, pět minut po skončení vyučování, ještě zpocená ze zběsilé jízdy Kodani abych zastihla učitele. Dedlajny, znáte to:)

Po značném duševním vysílení z psaní jsem vyrazila prvně do TIVOLI! a zadarmo:) Kamarád měl volňásky, tak jsme vyrazili ve čtyřech na česko-slovenskou pouť. Tento zábavní park měl generálku na Vánoce, a všechny atrakce kromě velké horské dráhy:( byly v provozu.







Park je naprosto kýčovitej, přesně takhle si představuju Ameriku :)) Santa Claus na saních, plyšoví sobi, svítící karusely atd. Do toho hrála neidentifikovatelná hudba, taková pouťová z konce 19.století. Chvílemi mi to připadalo hrozně strašidelné, jak z vánočního hororu. Prošli jsme všechny atrakce, dokonce i tu volnopádovou....nechápu jak mě ostatní přesvědčili. Asi tím, že jsem jim věřila, že se taky bojí :))

Nahoře byl nádhernej výhled na osvětlenou Kodaň, ale znovu už tam nemusím:)
Po speciálním svařáčku jsme vyrazili do místního artového kina na Třeštíkovou a její nový film René. Sama ho tu uvedla a působila moc příjemně:) Za tento film dostane v prosinci tady v Kodaní jakéhosi evropského Oscara za dokument. Znovu jsem si uvědomila, jak jsou místní výborně jazykově vybavení, v každém věku.




Po ne moc veselém filmu jsme "překvapivě" zamířili ještě na CSS, tedy katedrální prostor, který nám může leckdo závidět :) Debatovali jsme do 4 do rána o mnichovské dohodě, Balkánu, Evropské unii, smyslu demokracie atd. Když už jsme dovyrabovali i místní zásoby (ano,máme tu k dispozici volné basy s pivem) a podroušeni vyráželi k domovu, stala se podivná věc. Jeden polák se pustil do debaty, jaký že to máme mindrák s Mnichovské dohody, a z toho, že jsme se vzdali bez boje. Z české strany to téměř vyústilo ve rvačku. Zní to vtipně, že nalitý erasmáci řeší takový ptákoviny po nocích, ale vtipný to vlastně vůbec nebylo. Ha, donutilo mě to něco si přečíst o tehdejších událostech, a srovnat si předsudky:) Jsem tu, abych se jich zbavila, ne abych si tvořila nový :))


pohoda...minimálně dvakrát do týdne máme tento prostor jenom pro sebe:)


Inu hledám nějaká ta zbylá piva..co tu nechal neopatrný sociolog

Teda fotbálek mi nejde, prej hraju strašně srandovně, hlavně po pár pivech. No vím, že nejsem šikovná, tak aspoň někoho pobavim :)

Lukáš studuje Matiku a Teologii, nejradši by poslal ženský zpátky do domácnosti,feminismus bere jako největší zlo, zato systém amerického zdravotnictví by se mu v Polsku líbil, inu nemáme mnoho společných názorů, ale zase je o čem diskutovat. Tady se asi bavíme o tom, že my východoevropani bychom měli držet spolu, protože zápaďákům jsme někde, a vždycky jsme tam pro ně byli.

8)Nově doma - už potřetí

Tak jsem se stále chystala vyblogovat nějaké fotky nového bytečku, až sem to za ten měsíc nestihla a musela se opět přestěhovat...Loňský pražský maraton mi zjevně nestačil, ale spíš to jsou páky osudu, být takovým nomádem, abych si pak vážila stabilního bydlení:) Inu naše paní domácí byla trochu socka, trochu v dluzích, trochu nespolehlivá, ale nevadí, vše dopadlo dobře v rámci možností. Teď bydlíme s Gábinou (spolubydlící z minulého bytu) v krásném světlém bytě ve čtvrtém patře činžáku opět na Norrebro, které jsme si zamilovaly. Byt je na prodej, tak sem dám fotky od realitky... Máme pro sebe 94 metrů, ale nějaké nevýhody se jistě objeví, třeba příliš mnoho nákupuchtivých zájemců.




Můj pokojík, tedy ted uz tu kromě stolu, postele a koberce mnoho nezbylo.

A jeste neco z minuleho bytu, bylo to tam malé, útulné a v přízemí. Ráda bych tam zustala kdyby nebylo té majitelky...




A když už jsem v tom, tak ještě zářijové útočiště :)) Je tu výhled z okna na sousedy, ale Evy dům je mu hodně podobný.