Once

Filmové tituly na prosinec

Shlédla jsem dva snímky, které mohu směle doporučit. Jeden je emotivní hlavně hudbou, druhý nemá hudební kulisu žádnou, jeden je irský, druhý rumunský. Oba končí happyendem ve formě otazníku, zda to nemohlo skončit jinak? Nemohlo, jinak by nebyly tak působivé.

První je nominován na Grammy a Oscary (předpokládá nominace), druhý vyhrál festival v Cannes.

Na Once jsem se hodně těšila, předběžné recenze a hudba Frames byly sypmatické.
Nejde ani tak o romantický příběh, spíš to pro mě bylo takové potvrzení, že hudba je všelék a někdy ještě může spojovat. Glen i Markéta Irglová jsou hodně civilní, což je v dnešní kinomatografii cenné. A to, že se ten kmet dal s týnejdžerkou během filmu dohromady i v reálu mi přišlo příjemně dráždivé.

4 měsíce 3 týdny a 2 dny je zase snímek z reálného socialismu, ale i současného Polska a mnoha dalších zemí, kde není povolen legální potrat. Je to ale film primárně o přátelství a solidaritě. Ve zkratce je film o slečně v pátém měsící a její kamarádce, která je ochotná sjednat obchod s ilegálním lékařem, vyhádat ubytování v hotelu, doplatit cenu zákroku stykem s dotyčným andělíčkářem, znemožnit se na první schůzce před rodiči svého přítele kvůli kamarádce, která by jistě nebyla ochotná ani schopna oplatit jí stejnou měrou. Nejsilnější je scéna, kdy vezme do kabely již to "ono", a běhá s tím po noční Bukurešti, aby se bezpečně zbavila předmětu "doličného", který by i jí mohl stát několik let v base.

Minulý týden jsem náhodou dostala k televizi zrovna ve chvíli, kdy se do vysílání místo fotbalu dostal dokument o českém odmítači potratů, který získal cenu diváku v Jihlavě, člověk se u toho tak nějak zdravě naštval...
koukněte:Pulec, králík a duch svatý