Strasti mého prvního podnájmu se snad pomalu chýlí ke konci, i když to skončí huř než jsem čekala.
Mít spokojený domov, kde na vás čeká teplá postel, milé slovo nebo alespoň klid není taková samozřejmost, jak jsem si do konce 10. září 2007 myslela.
Inu již snad se budu moci věnovat i produktovním činnostem, nejen hašením problémů, hutného kouření a stresu.
Adoptovala jsem v Bosně holčinu. Seskupení balíčku pro ni mě stálo taky dost nervů, ale aspoň to nebyla jen oběť finančního rázu:) Snad přidám i její fotografii.
Přeju všem hodně síly, zkušenosti nás vždy posouvají kupředu, ne?
