*-*

Poslouchám Bahama rum a vzpomínám na letní kocábkování a zároveň Nohavicův koncert v aule fildy letos v únoru... Jsem ráda že některé pocity a nostalgie nikdy nezestárnou, neztratí tu esenci mokré trávy a opojných ideálů :) Člověk si dokáže zidealizovat cokoliv, a možná je to dobře. Telecí gymnaziální léta se vyznačují přebujelým narcismem a sebestředností, i když se to paradoxně může projevit sklony k depresím a uzavřenosti. Je to poslední šance chovat se legitimně jako fakan, i když vám táhne na osmnáct. Odejde to samo, přijdou na pořad dne jiné hodnoty než nejhustší kámoš s kvalitní ganjou, nejulítlejší vohoz z ústavu, vlastní geniální autorský projev, ranní mrazivá procházka v polozbořeným baráku nebo absintový večírek ve vyhlášeném klabu s lokálními intelektuály.

Ovšem co je moc, to je moc. Moje amatérské sociologické kvalitativní pozorování (no i když námět na semínárku výbornej) inetmatrixu,ale i nastupující generaci pijanů v plzeňských putykách, ukazuje zvýšený výskyt pocvočkovaných černooděnek se skelným pohledem a útrpným výrazem vražďného světce mísící se s výrazem "tomuhle zkurvenýmu svěu rozumím jenom já". Jó, takové jsme byly. Co mě však trápí, je úbýtek přirozené diverzity mladistvých. Navíc původní gotické černokrásky se rozhodně neřezaly do zápěstí, nepěly ódy na sebenenávist a krvavé orgie. Přesvěčte se na
fórum Sebenenávist na lide.cz
sebeubližování ta témže fóru
další ujetý téma
Pokud si ovšem profily prohlédnete důkladně, nezbyde než konstatovat, že většina slečen patří mentálně spíše do skupiny blondýsek s blogýsky, a supr kámošema a hustejma kámoškama, kůl hadrama a uplně nejlepšíma miláčkama na světě :-*MTR .


Já vím že je to za pár let přejde, pokud se takto stylizují třeba ve třiadvaceti, je to vada osobnosti, ne kultury. Inu chlapci ve značkových ádio botkách za tři a půl litru (jež ušila chudá ťamanka stejného věku za 30 kaček ) svou "kontrakulturní" osobnost postavili na ku-klux klanových značkových kapucách a vyflusaných litrech kedrů.
Nic naplat, , já se nerozčiluju. Jen mě inspirovala k zamyšlení písnička z dospělého :-) alba mňágy: Panenky.



Na hřbitov se totiž dá zajít i ve dne. Pro výbornou náladu a povzbuzení.

hezký víkend

Bečov na podruhé

rezervace Smraďoch - bublá tu sirovodík

pomníček královskému městu Literbachy (po roce 45 Čistá) jež mělo v 18. století 2500 obyvtatel. Dnes je tu jen bolševník, plot a pomník

podruhé v životě v jídelňáku

Slavkovský víkend obrazem

sudetské městečko v babí nádheře

Krásenská rozhledna po menším krupobití

takový jsme měli výhled z terasy naší noclehárny

-//-



památníček 12 žen zemřelých u dnes už neexistujících Literbach, při pochodu smrti

Trocha haute culture

Ve čtvrtek 5. 10. se mi po delší době podařilo využít výhody levného studentského žití. Na FF sem si vyzvedla 2 výsostně umístěnky na večerní koncert české filharmonie v Rudolfinu. Doprovodil mě kulturomil a frankofil z Volhy :) Poslední skladbu Náhrobek Couperinův od M. Ravella jsem nestihla, kvůli poslednímu rychlíku do Plzně.
Kromě hudby mě fascinovali sami hudebníci - hlavně bubeník, tympanista a trianglista... Taková skupina by stála za dlouhodobý kvalitativní výzkum nebo aspoň sociometrickou analýzu :) Publikum bylo z poloviny studentské, tedy džíny a bledá metalová trička nebyla vyjímkou. Decka sektu za šest pětku chutnala napříč spektrem hudebních labužníků. Mě stačil ohřátá bramborák z nádražní halyza 15 kaček..

Nová placka z Valmezu

Dneska jsem se poprvé zaposlouchala do 13?alba mňágy "Dutý, ale free". Kromě vtipného názvu a dlouhodobé věrnosti, mě donutily urychlit čekání na placku z vltavy.cz i negativní recenze. Vrcholem byla asi tato http://aktualne.centrum.cz/kultura/hudba/clanek.phtml?id=239411
Jelikož už nejsem depresivní a tápající šestnáctka ani osmnáctka, mohu být celkem objektivní. Zvuk opravdu připomíná desky od Made in Valmez (91) do Bajkonuru (97) hlavně díky velkému prostoru pro ságo. Ale taky jsou to velmi radostné melodie a relativně únosné texty. Tedy kritika se týká okolího světa, plastových oken, předzahrádek a kolagenových rtů. Ale vnitřní beznaděj se vytratila, nabylo sebevědomí a radost z "banálního" života.
Je ale také pravda, že magnetická síla spočívá u Fialy právě v pošmourných textech. Většina skalních fandů se ptá, jak mohl tak nenásilně a nepateticky říct přesně to co cítím? Nezúčastnění nechápavě zhodnotí specifický (ne)zpěv a jednoduché melodie. Ale my, co máme za sebou těžké a ještě těžší časy dospívání pochopíme, proč jsou dodnes stadion a kluby narvané a všichni znají texty nazpaměť. Mňága je pro mě srdeční záležitost, a sebelepší kapela jí neuzme místo té chápavé kamarádky:)

flákoš dej

Počátek akademického roku mě uvítal volnem, to je tak když člověk nečte pozorně. Tak jsem vyrazila do pražslých uliček, posílám nějaké aktuální fotky.

Valík

Sobotní dopoledne trávila většina Plzně kdesi za černicemi na dálničním asfaltu. Jakýsi malý kopeček byl supermoderně prokopán a axtravýborně zabezpečen. Tak se vypravily rodinky od kojenců po přestárlé pocupitat si tunelem. Také jsme se dopravili sockou (ne zcela příjemně naplněnou) na místo určení, kde hrála příliš veselá a příliš hlasitá hudba zahraniční produkce a popojížděli motorové čtyřkolky. Jeden tunel obsazen prosecím, druhý mladými inlinery. Co naplat, šli jsme prubnout aspoň mostek. Moje brusly pamatují kupónovou privatizaci, to jest rambajs široko daleko. Asfalt hrubý, poustvík hrubý... ALe celkový dojem byl dobrý. Aspoň nějaká akce:)